Ze současné výměry 13% prvních zón to narostlo na 26,5% (ihned) a na 35% (později) a tedy bezzásahové území NP Šumava by zaujímalo 24 000 ha.

Návrh je nepřijatelný a nebezpečný z těchto důvodů:

Lesy II. a III. zón nejsou schopny zvládnout kůrovcový nápor, který na ně bude přicházet z 1. zón. Rozsah 1. zón není zárukou zachování vzrostlého zeleného stromového patra, které musí být ve většinovém podílu, aby byla přirozená struktura lesů zachována.

Navrhovaný rozsah 1. zón je zárukou toho, že na téměř celém 35% území se tamní smrkové monokulturní lesy budou periodicky rozpadat po dosažení věku 50 let.

Zákon tak bude chránit nepřirozenou strukturu lesů. Lze předpokládat, že porosty kterým je dnes 20 – 30 let, budou za 45 let suché. Ani za tuto dobu nelze dosáhnout 40% zastoupení buků a jedlí, aby ve všech lesích parku bylo dosaženo složení, které je schopno zvládnout kůrovcový nápor. Vzrostlé lesy v navrhované kat. II. A, tj. 9 000 ha, uschnou na 82 – 90 % plochy, jako je tomu dnes na 15 000 ha dosavadních bezzásahových lesů. Na tomto území budou za 15, 30, 45 let vyhlašovány 1. zóny; opět jen úředně, aniž by dosáhly odpovídající kvality.

Pokud bude § 5 návrhu zákona ve znění „připravováno na vstup do 1. zóny“ vykládáno jako „nekácet kůrovcem napadené stromy a nechat uschnout“, potom se do nich zařadí lesy se zcela uschlým stromovým patrem. (Zásahy v kat. II. A budou každoročním důvodem konání blokád ekologických aktivistů a MŽP nebude schopno zajistit potřebný výkon ochrany lesů.)

Pokud se § 5 bude vykládat jako „dočasně a účinně zasahovat kácením“, tak téměř všechny vzrostlé smrky budou vykáceny. Do 1. zón se tak za 15,30, 45 let zařadí paseky a mlaziny, které jsou věkově nediferencované, monokulturní a na přímém oslunění hyperaktivně odrostlé (a tím labilní proti větru). Toto je konkrétní kritérium pro kvalitu lesa, která je nevhodná k vyhlášení 1. zóny. V případě další velké větrné kalamity navrhovaná zonace dává předpoklad, že na 35% území budou ponechány vývraty a zlomy bez zpracování. Tím by se opakovalo to, co se stalo po orkánu Kyrill.

Návrh zákona dává najevo, že se společnost orkánem nepoučila a nehodlá z toho vyvozovat důsledky a mimořádná opatření.

Petr Martan, předseda MO SPOZ Čkyně, poradce v lesnictví

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.