„Hlavním cílem novely je vyvážit prvky trestní represe a prevence a současně rozšířit možnosti ukládání alternativních trestů. Novou právní úpravu jsme prezentovali na pracovních setkáních průběžně od září tohoto roku zástupcům odborné justiční veřejnosti ve všech soudních krajích a ohlasy byly v zásadě pozitivní,“ uvedl 1. náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.
Novela zavádí zcela nový institut přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení u odsouzených za přečin po polovině výkonu trestu. Návrh na přeměnu zbytku trestu bude moci předložit soudu nově též ředitel věznice, u něhož se předpokládá, že má nejvíce informací o odsouzeném, a může tudíž objektivně (na základě vyjádření odborníků, kteří formou výchovných programů pracují na převýchově odsouzeného) posoudit míru resocializace takové osoby.
Systém podmíněného propuštění bude rozšířen na tři úrovně. K dosavadní možnosti podmíněného propuštění po polovině výkonu trestu přibyde nově možnost propuštění po jedné třetině výkonu trestu, ale pouze u odsouzených za přečiny a zločiny, nikoliv však za zvlášť závažné (tj. za méně závažnou či bagatelní trestnou činnost), a za podmínky, že tito odsouzení nebyli nikdy před tím ve výkonu trestu odnětí svobody. Ve zcela výjimečných případech bude dále možné navrhnout podmíněné propuštění i před jednou třetinou výkonu trestu, ale pouze u odsouzených za přečiny.
Novela také zkracuje lhůtu pro podání opakované žádosti o podmíněné propuštění z jednoho roku na šest měsíců. Tato změna umožní soudu pružněji reagovat na výsledky převýchovy odsouzeného.
Významnou změnou je i snížení trestních sazeb u trestného činu zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí o jeden rok. Při zanedbání povinné výživy bude moci soud nově uložit i tzv. přiměřené omezení, aby se odsouzený zdržel řízení motorových vozidel, byť se nejedná o nosnou část novely. Aplikace tohoto opatření bude ze strany Ministerstva spravedlnosti po určitém čase vyhodnocena s ohledem na efektivitu při vymáhání dlužného výživného.
Novela také podporuje ukládání alternativních trestu i v případě přeměn tohoto typu trestu, protože soud bude moci uložit jiný druh alternativního trestu, a nikoliv automaticky trest výkonu odnětí svobody jako doposud.
Ministerstvo si od novely rovněž slibuje, že soudní praxe lépe absorbuje plánované zavedení elektronického monitoringu odsouzených k trestu domácího vězení. Již dnes se ukazuje, že náklady na jednoho vězně v domácím vězení pod systémem elektronické kontroly činí cca 165 Kč, zatímco v případě vězně odsouzeného za tutéž trestnou činnost k výkonu trestu odnětí svobody do standardního vězeňského zařízení cca 1 000 Kč, což při současném počtu 23 tisíc vězňů představuje významné výdaje z finančních prostředků rezortu Ministerstva spravedlnosti, resp. všech daňových poplatníků.
Psali jsme:
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo spravedlnosti
