Ministr spravedlnosti předložil v souladu s legislativním plánem vládě návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona. Všechny tyto zákony mají za cíl uvést v život nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém, které již byly schválené a mají být účinné od 1. 1. 2014.

„Jedná se o další důležitý krok k tomu, aby nový občanský zákoník skutečně od 1. ledna 2014 mohl začít fungovat a sloužit lidem. Práce na doprovodné legislativě k novému občanskému zákoníku tedy pokračují, jak bylo naplánováno,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Předkládané zákony se soustřeďují především na věcné úpravy, které je nutné učinit v návaznosti na nové instituty soukromého práva. Dále též promítají terminologické změny přijaté novým občanským zákoníkem do jiných předpisů.

Asi nejvýznamnější změnou v souvislosti s harmonizací procesních předpisů je rozdělení úpravy civilních soudních řízení do dvou samostatných zákonů, kdy občanský soudní řád bude nově upravovat pouze řízení sporná a zcela nový zákon o zvláštních řízeních soudních bude upravovat řízení nesporná a jiná zvláštní řízení, a to za subsidiárního použití občanského soudního řádu. Podle tohoto zákona se bude nově postupovat například v opatrovnických věcech, v řízení o pozůstalosti, ve věcech ochrany proti domácímu násilí či ve věcech péče soudu o nezletilé.

Cílem zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (rejstříkový zákon) je sjednotit hmotnou a procesní úpravu zápisu do obchodního a nadačního rejstříku, zápisu do rejstříku ústavů a do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Dále si tvůrci zákona od nového zákona slibují i zrychlení zápisu do veřejného rejstříku, neboť bude nově po splnění zákonných podmínek možné kromě standardního zápisu prostřednictvím rejstříkových soudů také provést zápis do rejstříku prostřednictvím notářů.

Novelizace insolvenčního zákona nezapracovává pouze změny týkající se harmonizace s novým občanským zákoníkem, ale přináší i změny koncepčního rázu, jako je například nový způsob určování insolvenčních správců, nebo zavedení společného insolvenčního návrhu manželů spojeného s návrhem na povolení oddlužení.