Radovan Krejčíř byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2010 uznán vinným trestným činem zbavení osobní svobody a pokusem trestného činu vydírání, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a 6 měsíců do věznice s ostrahou.

Tento rozsudek napadl obviněný, proti němuž se vede řízení jako proti uprchlému, prostřednictvím svého obhájce odvoláním podaným dne 30. 11. 2010. V rámci šetření Nejvyššího státního zastupitelství bylo nicméně zjištěno, že lhůta k podání odvolání uplynula dnem 27. 10. 2010.

Jak dále prokázalo setření Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchní soud v Praze včasnost podaného odvolání neprověřil a dne 29. 11. 2011 ve věci vyhlásil usnesení, jímž napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, aby ve věci učinil nové rozhodnutí. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se otázkou včasnosti podání odvolání obviněného vůbec nezabýval, ani nevysvětlil, proč nezkoumal, zda bylo odvolání podáno v zákonem stanovené lhůtě.