Václav Havel už není mezi námi. Tato zpráva mne zaplnila smutkem, který nedokáží vyjádřit žádná slova. Jeho činy a myšlenky, kterými za dob totality dodával víru v lepší budoucnost většině z nás a které v listopadových dnech roku 1989 pomohl proměnit v realitu, ostatně žádná vzletná slova nepotřebují.
 
Stejně tak nejsou potřeba vzletná slova k pojmenování jeho zásluh na vzniku demokratického českého státu i stabilní Evropy, kde lidská práva každého občana jsou víc než státní moc nebo jakákoliv ideologie. To vše je o to úctyhodnější, že v prosazování svobody ho neodradily ani roky vězení a komunistické perzekuce.
 
Jako člověk jsem už v 80. letech oceňoval jeho nenásilný boj za práva a svobodu našeho národa, jako policista jsem oceňoval jeho sjednocující roli ve funkci prezidenta republiky. Teprve jako ministr vnitra si však uvědomuji odkaz Václava Havla v plném důsledku.
 
V tuto chvíli myslím na prezidentovi nejbližší. Jsem si jistý, že činy a myšlenky Václava Havla nás mohou neustále inspirovat k tomu, abychom nepromarnili šanci žít svobodně.
 
 
Jan Kubice
ministr vnitra