Situace se sice změnila, ale potřeba zajistit ochranu vzdušného prostoru a suverenitu České republiky se nemění a umění našich pilotů zůstává. Od roku 1999 jsme součástí Severoatlantické aliance. Díky tomu sdílíme náklady a spoluodpovědnost za obranu území všech členských zemí. I proto existuje integrovaná ochrana vzdušného prostoru NATO (NATINADS). Jde o bojový prvek, který je nepřetržitě v pohotovosti. Nadzvukovým letectvem přispíváme k důvěryhodnosti společné obrany. Pokud by se středně velká země, jako je ČR, vzdala své účasti v NATINADS, mohou ji následovat ostatní, což by Alianci oslabilo. Museli bychom řešit, kdo ochrání náš vzdušný prostor. A proč by nás měl někdo chránit, když nepřispíváme k jeho obraně?

Dalším argumentem proti rušení "nadzvuků" je koncept RENEGADE, který se zrodil po 11. září 2001. Jde o způsob, jak zabránit, aby se jakékoli letadlo stalo znovu zbraní. Z mezinárodněprávního hlediska je téměř nemožné, aby v případě nutnosti bylo nad českým územím sestřeleno letadlo představující hrozbu jiným strojem než s českými výsostnými znaky. Tuto funkci přitom zajistí pouze supersoniky, které mají dostatečnou rychlost na dostižení jakéhokoli letounu a jeho pozitivní identifikaci. Pro představu: letos měly české gripeny v rámci NATINADS osm ostrých vzletů k letadlům, která mohla představovat hrozbu.