Pamatujete si, kde jste byli 11. září 2001? Co jste dělali, když padaly věže Světového obchodního centra? Já jsem byl v pražské restauraci na Klamovce, kde se točil dokument o Mejlovi Hlavsovi, zemřelém legendárním baskytaristovi The Plastic People of the Universe. Bylo to měsíc poté, kdy jsem skončil jako velvyslanec ve Spojených státech. Najednou mi zazvonil telefon. Volali z týmu, který připravoval summit NATO. Zapni si hned televizi a něco uvidíš, vzrušeně volala má náměstkyně. Když jsem se před několika dny zeptal kolegů, jestli si pamatují, co dělali 11. září 2001 odpoledne, všichni přesně věděli. Tento traumatizující moment zůstává uložen hluboko v našich myslích a je snadné jej vyvolávat. Třeba proto, že připomíná naši smrtelnost, či proto, že narušil hodnoty, ve které věříme a které dávají našim životům smysl.

SLEDUJEME téma 11. září 2001

Změnil se tedy svět po 11. září, jak znělo jedno z tvrzení? Svým způsobem ano - citlivěji vnímáme svoji zranitelnost i jevy, které byly ještě v 90. letech minulého století na okraji zájmu, například právě terorismus. S tím se pojí druhá, sice zavádějící, ale často kladená otázka: "Vítězíme v boji s terorismem?" Soudě podle statistik ano. Teroristům se až na několik výjimek nepodařilo provést v euroatlantické oblasti spektakulární útoky. Zároveň se podařilo zdecimovat velení především Al Kajdy, včetně zabití osnovatele útoků na Spojené státy Usámy bin Ládina. Prohloubila se také spolupráce tajných služeb a obecně se zvýšila bezpečnostní opatření. Byť nebyla Česká republika nikdy primárním cílem, přesto jsou naše bezpečnostní složky a ozbrojené síly oceňovány za boj s terorismem.

Svět je méně bezpečný