Na konferenci OSN o klimatu v katarském Doha (26. listopadu až 7. prosince) se pozornost světových politiků zaměřila na otázku, jak bojovat se současně probíhající změnou klimatu. Věc je vážná a světová veřejnost si urgentně uvědomuje, že jsou nutná nákladná adaptační opatření, jako je zabezpečení zdrojů vody či ochrana proti mořským bouřím a vysokým přílivům.

Klíčem jsou však především opatření mitigační (zmírňující), protože odborníci se shodují v tom, že hlavní příčinou klimatické změny je rostoucí obsah skleníkových plynů v atmosféře, který je způsoben především emisemi CO2 ze spalování fosilních paliv a z odlesňování. Ačkoliv se nutnost snížit tyto emise ve světě všeobecně uznává, zatím nebyla nalezena cesta k dohodě, jak konkrétně toho dosáhnout, jaké závazky mají jednotlivé státy přijmout.

Po mém soudu je hlavní překážkou skutečnost, že mitigační opatření jsou považována za omezující, nákladná, ohrožující konkurenceschopnost národních ekonomik. Ve skutečnosti je však možno změnu klimatu pojmout jinak: Jako příležitost k rozvíjení nových technologií a nových přístupů. Rozvoj energetiky založené na obnovitelných zdrojích, decentralizaci, inteligentně řízené poptávce a zejména efektivním využívání energetických zdrojů nejen stimuluje rozvoj nových průmyslových odvětví, ale především přináší nová pracovní místa, která zejména ve vyspělých zemích stále chybějí. Jenom v Evropě je bez práce 25 milionů lidí, a ani toužebně očekávaný ekonomický růst možná mnoho nových míst nepřinese. Stále častěji se totiž mluví o “jobless growth“. Je na čase vydat se novým lepším směrem.

Bedřich Moldan, profesor Univerzity Karlovy a ředitel Centra pro otázky životního prostředí