Je proto podle něho nutné situaci řešit a zpřísnit pravidla pro umisťování dětí do těchto škol. Zdůvodňuje to uplatňováním práva na vzdělání, které by mělo být poskytnuto každému. Romským dětem je, podle ombudsmana, upíráno. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva dokonce tvrdí, že vyčleňování romských žáků z hlavního vzdělávacího proudu má negativní dopad již na počátku jejich vzdělávání.

Nevím, kolik zkušeností s romskými žáky a romským obyvatelstvem mají zmínění úředníci. Každý, kdo se alespoň na chvilku ve speciálních školách zastavil, musí ocenit nesmírné úsilí, které pedagogové věnují zdejším žákům. Tvrzení, že je dětem ve speciálních a praktických školách upíráno právo na vzdělání, je hrubé znevážení jejich nelehké práce. Žákům se dostává mnohem větší péče, než mohou poskytnout učitelé na běžných základních školách. Otázkou je, nakolik si sami romští žáci přejí být vzděláváni. A nakolik o to stojí jejich rodiče. To ombudsman ani vládní zmocněnkyně nezjišťovali. Spokojili se s prostým statistickým přepočtem počtu žáků k procentu zastoupení tohoto etnika ve společnosti. Je zvláštní, že stejný přístup třeba k pachatelům trestných činů je označován za neetický a diskriminační.

Vzniká tu dojem dvojího metru. Možná jde dokonce o účelové oslabování významu speciálních a praktických škol. Bez nich ovšem většina žáků, kteří se dnes naučí alespoň základním vědomostem, projde školní docházkou pravděpodobně bez většího výsledku. Omezení možností speciálních a praktických škol tak může vést k opravdovému omezení vzdělání skutečně a bezvýhradně pro každého.