Předseda vlády ČR Petr Nečas dnes zaslal dopis prezidentu republiky Václavu Klausovi týkající se návrhu zákona o vypořádání některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, ve kterém jej ujistil, že návrh na navrácení majetku církvím a náboženským společnostem nebude znamenat riziko prolomení hranice 25. února 1948.

Dopis premiéra Petra Nečase prezidentu Václavu Klausovi

Vážený pane prezidente,

dovoluji si reagovat na Váš dopis k návrhu zákona o vypořádání některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, kde vyjadřujete obavu ve smyslu prolomení hranice 25. února 1948.

Vláda po více než dvaceti letech diskusí předkládá zákon, který plně respektuje princip, že se nebude vydávat či nahrazovat majetek zabavený před 25. únorem 1948. Zákon stanoví, že se napravují pouze křivdy spáchané v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zákon dále definuje, že za původní církevní majetek se považuje pouze majetek, který církve měly ve vlastnictví alespoň po část období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V ustanoveních o vydávání majetku je pak vždy znovu výslovně uvedeno, že se vydá pouze majetek, který náležel do původního církevního majetku, a stal se předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990.

Rád bych uvedl k pochybnostem, zda se zařazením zákona 142/1947 o revizi první pozemkové reformy nezpochybňují poválečné poměry, že úplně shodné znění (bylo odňato bez náhrady podle zákona 142/1947 o revizi první pozemkové reformy) obsahuje dodnes platný zákon o půdě 229/91. Podle tohoto zákona se vracel majetek všem fyzickým osobám. Tedy všechna potenciální zpochybnění rozhodného období mohla - a byla - už v uplynulých dvaceti letech použita a neměla úspěch. Z tohoto hlediska zákon o vyrovnání s církvemi nepřináší nic nového, co by mohlo vést k prolomení rozhodné hranice. Pouze opakuje znění zákona o půdě, vztahujícího se na všechny fyzické osoby, i pro církve. I tady platí podmínka, že se tak muselo stát v rozhodném období 25. února 1948 až 1. ledna 1990. Více než dvacetiletá historie tohoto zákona je důkazem toho, že hranice 25. února 1948 nemůže být prolomena.