Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naprosto pravidelně, pokud ze svého místa předsedy vlády poslouchám dlouhé proslovy předsedy sociální demokracie pana Bohuslava Sobotky a místopředsedy Sněmovny a místopředsedy sociální demokracie pana Lubomíra Zaorálka, vždy znovu a znovu jsem zaražen obrovskou mírou ztráty paměti, respektive selektivní ztráty paměti, která podle mého názoru nabývá již takřka medicínského rozměru, charakteru medicínské diagnózy.

Pan Lubomír Zaorálek nám tady emotivně vzkazoval, jak to vypadá ve Fifejdách, jak ve Fifejdách nejde dýchat. Pateticky se tady ptal, co je to za lumpárnu, kdo tam dal ten strašný Geosan. Já s ním souhlasím. Byla to pěkná lumpárna. Také zírám z toho, co tam Geosan dělal. Jenom tak nějak nám pan Zaorálek zapomenul sdělit, že výběrové řízení včetně zakázky za 1 mld. korun přidělila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse. (Potlesk zprava.) A ve výběrové komisi samozřejmě seděl primátor Ostravy za Českou stranu sociálně demokratickou pan Zedník.

Takže, dámy a pánové, ze sociální demokracie, opravdu to smrdí. Opravdu to smrdí a budeme se muset na to podívat.

Poslouchám-li tady dnes znovu a znovu pana Bohuslava Sobotku a pana Lubomíra Zaorálka, jak nám tady káží o etice, jak nám tady káží o morálce, jak nám tady káží o korupci a o podivných veřejných zakázkách, zní to asi stejně věrohodně, jako kdyby nám z tohoto místa bývalý ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn kázal o sexuální zdrženlivosti. (Potlesk a smích v pravé části sněmovny.)

Takže si připomeňme, když už kolegové ze sociální demokracie mají tu selektivní ztrátu paměti, která nabyla takřka rozměrů medicínské diagnózy: Vláda sociální demokracie v roce 1999 prodala 46 % akcií Mostecké uhelné společnosti bez soutěže firmě Invest Energy ze Švýcarska za 650 mil. korun. Ta podle výsledků vyšetřování švýcarských orgánů, které byly zveřejněny v otevřených zdrojích, obratem poslala pět miliónů dolarů, to je více než jednu čtvrtinu kupní ceny, což dokazuje, že ta cena byla hodně neobvyklá a jednoznačně ukazuje na prodej pod cenou, na Gibraltar, na firmu Grossova přítele a lobbisty zbrojaře Pavla Musely jako provizi za pomoc. Odtud peníze putovaly řetězcem kyperských firem a účtů a k jednomu z nich měl přístup i poradce Stanislava Grosse Jiří Martinek. Více než jeden milión dolarů, tedy více než v tehdejším kurzu 34 mil. korun z této provize šel koncem roku 99 a v roce 2000 naprosto standardními bankovními operacemi - samozřejmě v uvozovkách - přes Panamu a Švýcarsko až do tuzemské firmy NOMA INVEST. Tyto půjčky nebyly splaceny. Ve firmě tehdy působil šéf ekonomické sekce sociální demokracie Zdeněk Uhlíř.