Směrem k demokratické a prosperující společnosti s rychle se zvyšující životní úrovní lidí, která se v krátké době zařadí tam, kam patří. Tedy do společenství zemí Západu, to znamená do struktur Evropské unie a do Severoatlantického obranného společenství (NATO).

V průběhu sametové revoluce si ovšem lidé cinkající na náměstích klíči nepřáli zavedení brutálního kapitalismu 19. století, ani prakticky neomezené ovlivňování a často i řízení státní správy zájmovými lobbistickými skupinami (příkladem z mnoha v poslední době je zavedení tzv. důchodové reformy, kterou připravily samotné penzijní fondy anebo restituce majetku katolické církvi v nestoudném rozsahu, ještě spojené s finančními reparacemi), ani bezbřehou korupci, ani média vč. veřejnoprávních, neumožňující pluralitu názorů.

To vše a ještě další jevy přinesly v posledních letech naprosté odcizení řadových občanů od výkonu veřejné správy. Tedy odcizení od státu a politické třídy země.

Pravicové vlády způsobily svou činností v posledních letech nevídaný marasmus české společnosti. Hospodářská politika zcela neschopné Nečasovy (a předtím Topolánkovy) vlády je zcela neúspěšná. V roce 2012 bude reálná úroveň hrubého domácího produktu (HDP) země cca o desetinu nižší, nežli byla ta, kterou HDP dosahoval v roce 2008 (!).