Nápaditost ČSSD, jak oddálit hlasování o nedůvěře Nečasově vládě, nezná mezí. Sociální demokraté místo toho, aby plnili roli důsledné opozice, za což si ji občané ze svých daní mimo jiné platí, a v čase schvalování klíčových asociálních reforem pravicové vlády vyvolali hlasování o nedůvěře vládě, přenášení tíhu svého rozhodování na občany.

Pokud mi někdo vyčítal populismus, pak nechápu, jakým jiným slovem takový krok současného vedení ČSSD popsat. Ptám se sám sebe, proč se poslanci nejsilnější parlamentní strany vlastně nechali zvolit, když v klíčových okamžicích nejsou schopni sami rozhodnout. ČSSD tak připomíná člověka, kterého bolí zub a místo toho, aby šel k zubaři, obchází sousedy a ptá se, zda by měl za zubařem zajít. Tohle dětinské jednání upřímně nechápu a nevěřím, zda je projevem nevyzrálosti vedení, čirého zoufalství, nedostatku odvahy či dokonce záminkou, jak nechat Nečasovu vládu reformy schválit, protože než tato petiční akce skončí, bude, lidově řečeno, „vymalováno".