Prezident v ní nemá rovnocenného partnera, ani soupeře. Je zjevně hendikepován fyzicky, má však svěží politický úsudek a schopnost strategického uvažování, schopnost uvažovat o tři až čtyři tahy dopředu. A občas udělat i nečekaný Talův tah. M. Zeman - na rozdíl např. od ČSSD i vlády - ví, jak důležitým nástrojem je (nejen) v politice strategická iniciativa. Tu se snaží udržovat diktováním dalších a dalších politických témat. A média je pak velmi vděčně přežvykují.

Vykročil za svým cílem, který se mu podaří dosáhnout - pokud si po sněmovních volbách ochočí dnešní opoziční parlamentní strany - aby prezident měl v politice země jasnou prioritu. A nemusí k tomu měnit ani ústavu republiky.

Řeknu to krátce, nejsem pro takovou změnu v politickém systému země, nejsem pro faktický posun k poloprezidentskému systému. Nechci, aby se premiér stal jen jakýmsi příručím prezidenta, který je na rozdíl od vlády prakticky neodvolatelný a sněmovně neodpovědný.

Politické priority M. Zemana potřebují tu seriozní korekci, tu kritickou diskusi. Ani jedno, ani druhé nebylo v úterý na schůzi sněmovny možné. Diskuse k projevu prezidenta se prostě vůbec nekonala.