Vážený pane předsedající, dámy a pánové, redukční dietu, kterou Ministerstvo financí a vláda připravily jako nepříjemné novoroční překvapení občanům v podobě konsolidačního, měli bychom říci spíše drahotního balíčku, proč vlastně k této občanům vnucované dietě dochází. Ve státním rozpočtu, který má v příštím roce skončit deficitem 100 mld. korun maximálně, chybí podle Ministerstva financí 41 mld. korun. Dílem důsledku nadhodnocených příjmů státu, což je počínaje rokem 2008 naprosto běžná praxe Ministerstva financí, tak jako předtím byla běžná praxe za sociálnědemokratických vlád, že čísla odhadů byla naopak podhodnocována a dílem důsledku údajně rozmařilých výdajů státu.

Proč rozmařilých? Oproti letnímu návrhu státního rozpočtu Ministerstva financí na rok 2013, ke kterému se možná vláda na konci tohoto měsíce vrátí, který byl vrácen k přepracování, se výdaje snižují v jakémsi novém rozpočtovém rámci, který už možná nebude potřeba po tomto dni o 41 mld. korun. Snižují se už tak razantně dříve snížené výdaje ve státním rozpočtu v dopravě, školství, výdaje na vědu, na kofinancování z evropských fondů a tak dále. Pokud jde o kofinancování evropských peněz, byla by to tvrdá rána, která ještě dále prohloubí nečerpání evropských peněz až o desítky miliard korun. Proč tomu tak je? Inu, stát je jedním velkým vyjedeným krámem.

Zopakuji některá smutná fakta, která charakterizují současný stav českého hospodářství. Ekonomika České republiky letos klesne meziročně nejméně o 1 %. Ovšem v situaci, kdy všechny okolní ekonomiky rostou. Když jsem na to upozorňoval před rokem, tehdy se mi zejména ekonomičtí beletristé smáli. Dneska je to skutečnost. V příštím roce to bude, pokud jde o vývoj hrubého domácího produktu, podle odhadu České národní banky zatím takzvaná kladná nula - růst 0,2 %, tedy opět spíše řekněme si to úplně otevřeně pokles hospodářství. Zatím chybí České národní bance a samozřejmě Ministerstvu financí odvaha říci to otevřeně jako vždy u nepříjemných zpráv tohoto typu, proto ta kladná nula. Spíše pokud jde řekněme o odhady jiných expertů, kteří ke mně mají politicky blízko, tak odhady jsou někde mezi 0 a 1 % minus. Odhady odborářských expertů hovoří až o poklesu 1,5 % v příštím roce. Klesá spotřeba obyvatelstva, není důvod očekávat, že meziročně poroste veřejná spotřeba, veřejné investice. To jsou trendy, které neskončí v prosinci tohoto roku. Mají jistou a velmi silnou setrvačnost. Český export, jak jsme si to potvrdili ze včera a dnes zveřejněných čísel, ztrácí dynamiku už nějakou dobu a automobilový průmysl jako jeho lokomotiva ztrácí tempo předchozích let.

Jednoduše a jasně řečeno je to debakl hospodářské politiky této vlády a také ekonomických beletristů, kteří ji a její předchůdkyni, Topolánkovu vládu, hecovali k mičurinským pseudoreformám, těch různých Páralů, Zlámalů a podobně. Hecovali k podivným reformám, které nikdy v žádné opravdu hospodářsky vyspělé zemi světa buď nejsou a nebo nefungují dobře. Jaký je výsledek tohoto reformního v uvozovkách souběhu úsilí pravicových vlád v těch posledních letech? Podle Českého statistického úřadu byl hrubý domácí produkt v roce 2011 v běžných cenách, podtrhuji v běžných cenách, o 40 mld. korun, tedy o 1 % nižší než hrubý domácí produkt v roce 2008. A připomínám, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 už byla česká ekonomika do jisté míry zasažena odbytovou krizí, která k nám přicházela z vnějšku. Pokud jsem o tom tehdy hovořil veřejně, představitelé tehdejší pravicové vlády, pánové Topolánek a Kalousek, hovořili o tom, že šířím poplašnou zprávu.

Po promítnutí inflace v letech 2009-2011, to mohlo být střízlivě nějakých 5-6 procent, činí reálný pokles HDP v roce 2011 už nikoliv 1 % jako nominální, ale nejméně 6 % oproti roku 2008. A v tomto roce HDP, jak už jsem uvedl a jak to řekli i někteří mí předřečníci, dokonce klesá, bude to nejméně 1 % a inflace je někde přes 3 %. Takt o už je reálný pokles HDP oproti roku 2008 o zhruba desetinu. Desetinu! Úspěch hospodářské politiky má nesporně jinou podobu než tuto!