Obraz naší země v zahraničí je v současné době velmi tristní. Máme prezidenta republiky, který si bez dovolení hostitelů bere na státní návštěvě „na památku" plnící pero. Máme ministra zahraničí, který nezvladatelně vyspává na mezinárodním fóru a ještě k tomu v červených ponožkách. Premiér letí nepochopitelně na státní návštěvu Izraele zřejmě v nejméně vhodné chvíli, kdy rozhodná většina zemí je v OSN připravena akceptovat členství Palestiny v této světové organizaci. Rozumná vláda se snaží udržet výborné vztahy k Izraeli i k arabským státům zároveň a nedělá jednostranné kroky. Nečas ten jednostranný krok udělal a arabský a muslimský svět jej jistě nepřehlédl. Nepochybně to nepomůže hospodářským vztahům republiky s těmito státy.

Od českých médií to schytal po návštěvě v Chile jen prezident V. Klaus. Poslední velký „čin" K. Schwarzenberga na mezinárodním fóru vzbudil pochopitelně „úžas" v zahraničí. Česká média celou věc, jako obvykle ve Schwarzenbergově případě, bagatelizovala. Pokrok je, že média již v souvislosti s ministrovým neovladatelným vyspavačstvím neohlupují veřejnost, jak je to vlastně úžasné, originální a obdivuhodné. Myslím, že i čeští žurnalisté cítí, že Schwarzenbergova „finta" by v jiné zemi s plnou demokracií, danou především pluralitou médií, byla diskvalifikační pro další výkon funkce ministra zahraničí.

Zdá se, že podobně jako před volbami s řeckou kartou stranám pravice, tak dnes média pomáhají pravicové koalici odvést pozornost od asociálních „reforem", jejich nízké podpory ve veřejnosti a dalších negativních jevů (korupce atd.). viníkem vysoké nezaměstnanosti a sociálních problémů v oblastech s vysokou nezaměstnaností vyplývající z jejich hospodářské zaostalosti jsou, no kdo jiný, nežli „cikáni". Vláda chce zorganizovat gigantický systém veřejných prací tak, aby si všichni příjemci sociálních dávek pěkně „zamakali". Jak to už říkal Jan Želivský a pak komunisté: „Kdo nepracuje, ať nejí". Mezi příjemci podpory v nezaměstnanosti nejsou však jen Romové, tedy ta jejich část, jež zrovna nemá velkou chuť do práce.