7. srpna 2013 se odehrálo v Poslanecké sněmovně PČR v novodobé historii českého státu jedno z nejabsurdnějších politických dramat: česká pravice zastoupena 117 poslanci, kteří po volbách v roce 2010 představovali vůbec nejsilnější pravicové zastoupení v PSP od roku 1989 (jeden z poslanců pravice je ve výkonu trestu) rozhodlo ruku v ruce se socialistickou a komunistickou levicí o svém rozpuštění. Přesněji řečeno, rozhodla se významná většina těchto pravicových poslanců. Svým rozhodnutím tak předali veškerou moc do ruky prezidentu republiky a následně komunistické levici.
Tento absurdní akt politického populismu, pokrytectví, nezodpovědnosti a tedy hlouposti se odehrál na půdorysu mediálního přitakávání a očekávání tzv. „obrody“ české politiky zmítané skandály a „prolezlé“ korupcí.
Nemíním ani komentovat ani analyzovat pravdivostní hodnotu toho, jak špatné to s českou politikou a zvláště pak s pravicí je. Zamyslím se pouze krátce nad důsledky takového rozhodnutí:
-
Je naprosto zřejmé, že tím česká „pravice“ (termín používám spíše jako eufemismus) učinila to nejhorší možné rozhodnutí, protože udělala přesně to, co si přáli její čtyři úhlavní nepřátelé:
a) komunisté
b) socialisté a kryptokomunisté
c) protagonisté třetích cest a nepolitické politiky
d) „Zemanovci“, či tzv. hradní křídlo.
(A to přesně v tomto pořadí antagonizace.)
- Česká pravice tím otevřela cestu pro budoucí vládu či vlády tohoto slepence odlišných politických názorů, ideí a programů.
- Odpovědnost za to nese vedení ODS a Miroslav Kalousek. Ti první, protože se nechali o tu mimořádnou pravicovou sílu svojí hloupostí, svým politickým pokrytectvím a manažerským neumětelstvím připravit, ten druhý, protože vyměnil krátkozrace „košili za kabát“. Jeho politické a jiné zisky budou malé, ztráty pak nedozírné. TOP 09 se nestane „hegemonem“ české pravice. Ani nemůže. Za současný stav nese stejný díl odpovědnosti jako ODS. A voliči nejsou hloupí a velmi dobře to vědí.
- Lidsky totálně rozložené a ideově prázdné torzo „české pravice“ ztratilo dech, energii, vůli a dnes se potácí v předsmrtných křečích.
- „Cena“ za to bude z pravicového občanského a politického pohledu obrovská. Nebudu strašit, protože už za pár dní ji uvidíme a uslyšíme ve volební kampaní socialistické a komunistické levice.
- Václav Klaus nevstupuje na politické kolbiště v tuto chvíli, protože chce, ale protože „musí“. Musí, pokud chce podstoupit pokus o „resuscitaci“ umírajícího organismu. A tím dnes není určitě ODS. Ta už je „mrtvá“ dávno. Zemřela v okamžiku, kdy ztratila zájem o budoucnost zaměřením se pouze na pokrytecký populismus mediální současnosti a na boj o „koryta či korýtka“. ODS zemřela v okamžiku, kdy se přestalo uvnitř strany diskutovat, ba co víc, za odlišný názor se začalo vylučovat. Sice se ještě nezačalo „věšet“, zato se začaly likvidovat celé místní či oblastní „nepohodlné“ organizace. Václav Klaus tedy nemůže křísit mrtvou ODS, ale chce se pokusit resuscitovat obsah politiky, kvůli které ODS vůbec vznikla, a tím je:
- Malý a levný stát bez zbytečné byrokracie;
- Ekonomika bez dluhů a s nízkými daněmi;
- Penzijní systém a zdravotnictví postavené na zodpovědnosti a nikoliv opaku;
- Obrana občanských svobod proti všem formám politické, policejní, justiční či jiné zvůle.
- Pro Václava Klause se jedná o projekt riskantní. Pro nás, pravicově smýšlející občany, se jedná o naději.
- Nemůže se jednat o jeden časově izolovaný krok a jeden politický subjekt, který Václav Klaus podpoří. Musí se jednat o integrační proud, pravicové hnutí. Václav Klaus v něm je více než osobností či charismatickým lídrem především symbolem hodnot, o kterých je řeč výše.
- ODS bude mít jedinou šanci, a to do celého integračního proudu vstoupit. Ale musí to být jiná strana. Ta pravá ODS.
- Takový projekt samozřejmě budu podporovat všemi zdravými a legitimními prostředky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Bém
