„Jakýkoli nový úřad je pochopitelně věc velmi nepopulární. Tomu dobře rozumím. Nejen proto, že sama navrhuji vládě úspory na agendě a úřadech celkem za 16 miliard. Úřad je také v návrhu zákona jen jedna z alternativ pro dohled nad lobbingem. Úkol navrhnout regulaci lobbingu jsem před rokem převzala od ministerstva vnitra. Na výběr jsem měla dvě možnosti: nedělat nic a celý úkol navrhnout ke zrušení nebo se pokusit o nemožné a do lobbingu vnést alespoň základní pravidla.

Spolu se svým týmem jsem zvolila druhou cestu. V návrhu zákona si neklademe za cíl zcela a navěky omezit lobbing. Chceme ale dosáhnout dvou zásadních věcí: 1) definovat a registrovat férové lobbisty a tím vytlačit do ilegality veškeré nezákonné ovlivňování zákonodárců a dalších činitelů, a 2) změnou jednacího řádu poslanecké sněmovny zavést tzv. legislativní stopu, tedy dohledatelnost všech, kteří se na přípravě zákona nebo pozměňovacího návrhu podíleli, včetně profesních komor, nevládních organizací a dalších.

V českém prostředí má pojem lobbing spíše negativní zabarvení a velice často bývá zaměňován s pojmem korupce, protože s ní může být úzce propojen. Náš návrh ve všech variantách akcentuje především nastavení standardů pro fair play před zákazy a sankcemi. Nelegální jednání tak přestane být mylně označováno jako lobbing, ale bude možné jej snáze označit např. za korupci. Návrh zákona o lobbingu obsahuje zákaz pro veřejné osoby přijímat od lobbistů jakékoliv výhody či dary.