To vše bez jakéhokoli protikorupčního efektu. Vládní návrh de facto ruší existující akcie na majitele (tzv. anonymní akcie) tím, že ukládá nově povinnost zaregistrovat je u centrálního registru nebo depozitáře (například banky). Třetí možností je převod formy akcií z formy na majitele na formu na jméno. Zákon se tak vypořádává se všemi anonymními akciemi, které vznikly nebo vzniknou do 1.1.2014, tedy do účinnosti nového zákona o obchodních korporacích, podle něhož už nebude možné anonymní akcie vydávat vůbec.

Senátoři přišli se "zlepšovacím protikorupčním návrhem", který ukládá společnostem žádajícím o veřejnou zakázku zaregistrovat své akcie vždy jen u centrálního registru. Tento návrh je diskriminační vůči evropským společnostem, a tak neslučitelný s evropským právem. Dále znamená, že společnosti hlásící se o veřejnou zakázku budou muset vynaložit vyšší náklady (poplatek u centrálního registru je vyšší a není nijak zastropován). Registrací navíc zjistíme pouze první linii vlastnictví, celou vlastnickou strukturu firmy stejně neodhalíme. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj v návaznosti na uvedený vládní návrh připravuje návrh na povinné rozkrývání vlastnické struktury uchazečů o veřejnou zakázku v rámci zákona o veřejných zakázkách pouze pro tento speciální účel.

„Překvapuje mne, jak Senát nejprve pohřbí návrh na rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu na kontrolu obcí, krajů a firem s argumentem, že kontrola by mohla být přílišnou zátěží pro obce a kraje. Následně senátoři vymyslí hujerské protikorupční opatření, které má nulový pozitivní efekt, za to zvýší náklady na podnikání," řekla místopředsedkyně vlády pro koordinaci boje s korupcí Karolína Peake.