Důvodem, proč se Česká republika na lednovém summitu Evropské rady k podpisu fiskální úmluvy nezavázala, byl mimo jiné mandát, který premiéru Petru Nečasovi svěřila vláda. Bez jasné politické shody pak nemohl proti tomuto omezenému mandátu postupovat.

„Mandát neumožňoval politický závazek, byť právně nezávazný," vysvětlil předseda vlády. „Mohl jsem také říct podmíněné ano, že já bych rád, ale nevím, jestli to pak v březnu podepíši. Ale ani tento postup chytré horákyně nebyl možný, musel jsem říct buď jasné ano, nebo ne,“ uvedl v projevu.
 
Příčinou krize v eurozóně jsou dluhy členských zemí
 
„Tato smlouva neřeší jádro problému eurozóny. Neřeší dluhovou krizi,“ uvedl premiér jeden z důvodů svého postoje. Příčinou krize v eurozóně jsou pak podle něj právě dluhy jednotlivých členských zemí v národních ekonomikách. „Krizi v eurozóně primárně způsobily dluhy," řekl Petr Nečas.
 
Fiskální úmluva obsahuje podle premiéra také řadu nejasných bodů. „Zůstává příliš otevřených neznámých v této smlouvě,“uvedl ve svém projevu před poslanci předseda vlády.
 
Premiér rovněž upozornil na hlasovací kartel dvou největších států Evropské unie, který by ze smlouvy vyplýval. „Pokud se Evropská komise dohodne s dvěma největšími státy unie, nebude nikdo schopen tuto dohodu zvrátit,“ uvedl ve čtvrtečním projevu. I přesto, že formálně hlasuje Evropská rada, fakticky jde o rozhodování Evropské komise s podporou dvou největších států evropské sedmadvacítky. „Stává se z toho rozhodnutí, které jste povinen akceptovat,“ dodal k článku sedm fiskální úmluvy.