Ransdorf (KSČM): Umožnit budoucnost aneb Co je práce evropského poslance

To, že někdo vystupuje jako o závod s vysvětlováním svých vlastních hlasování nic neřeší. Skutečná práce se dělá v kuloárech. Tam je možné přesvědčit partnera, získat spojence a vliv, tam je možné odvrátit evropské byrokraty od chybných soudů a rozhodnutí. Tedy, když znáte předmět diskuse a domluvíte se. Naproti tomu na plénu můžete mluvit mateřským jazykem.

I komise pracuje již po dlouhá léta v angličtině, francouzštině, které jsou oficiálními jazyky EU a svůj vliv má i němčina. Znalost jazyků patří mezi základní podmínky práce europoslance. K tomu poznamenala kdysi, v roce 2004, slovenská poslankyně Irena Belohorská:

"Často si stěžují právě ti poslanci, kteří se nejsou schopni orientovat v jiném než mateřském jazyce, ačkoliv se před volbami holedbali skvělými znalostmi řečí ".

Pro mne není věcí nějakého vyvyšování se to, že cizí jazyky a jejich znalost pokládám za samozřejmost. To, že s někým mluvím jeho jazykem, je projev úcty a zájmu, snahy ujít svůj kus cesty k partnerovi. Znalost jazyků také rozšiřuje okruh informací, ze kterých můžete čerpat.

Občané evropských zemí očekávali, že Evropská unie, tento největší hospodářský a obchodní celek na světě, jim zajistí více prosperity, bezpečnost, zaměstnanost. Místo toho je realitou dneška krize, včetně devastující krize eurozóny. V ohrožení je zejména jižní křídlo EU. Jak jsem řekl na plénu o stavu EU, vyjít z krize znamená osvědčit „pioneering spirit“, tedy průkopnického ducha. Ten se u Evropské komise nevyskytuje. Spíše přemíra rutiny a šablon. Pak je komise nikoli řešení problému krize, ale jeho součástí. Dnes jde opravdu o budoucnost, jakkoli politikové šíří zvěsti o tom, že jsme z krize venku. Nejsme.

Antoine de Saint-Exupéry řekl, že " Nejde o to, budoucnost předvídat, nýbrž ji umožnit ". V této situaci musíme a budeme prosazovat větší růst ekonomiky a další a lepší pracovní místa.

Různými nástroji a opatřeními, spoluprací s průmyslem, odboráři, vědou, energetikou.

Velmi často jednám s lidmi s podnikové sféry. Ale to se ve výstupech samozvaných soudců neobjeví.

Potřebujeme více inovací a znalostí. Chceme dosáhnout vyrovnané kombinace ekonomických, sociálních a environmentálních výhod pro udržitelný rozvoj a umožnit Evropanům směle čelit změnám ve světě. Už v roce 2004 parlament dal souhlas k tomu, aby se dávalo na výzkum, vzdělávání, na podporu podnikání, na inovace o 100% více peněz než v uplynulém období. Současně je třeba zajistit nové kolektivní záruky pro zaměstnance

EU se chtěla být majákem vědecké excelence přitahujícím výzkumné pracovníky a investory. Ale očekávání se příliš nenaplňují a třeba to změnit. Jak?

Původní koncept zahrnoval investice do informačních a komunikačních technologií ve veřejných službách -zdravotnictví, kultura, vzdělávaní, bezpečnost do r. 2011 se odhadují na 50 miliard eur. Další miliardy měly směřovat na environmentální technologie.

Do roku 2010 se měly zvýšit evropské prostředky do výzkumu na 3% HDP Unie.V roce 2004 to byla 2%, USA tehdy dávala 2,7%, Japonsko 3%. Nejde ale jen o výši investic, jde i o jejich směr. Tak například v šedesátých letech se v USA patent realizoval za 1, 5 mil. USD (po očištění od inflace), v roce 1986 to ale už byly 3 mil. USD. Nastalo vystřízlivění, protože si investoři, včetně státu, začali klást otázku efektivity. Nyní je cena patentu opět na původní výši, řádově 1, 5 mil. USD.

Finanční pomoc se se v EU uděluje na základě výběrového řízení, po vzoru Národní vědecké nadace v USA byla ustavena evropská instituce pro udělování grantů. Mělo jít o pokročilou matematiku, kvantovou fyziku, informatiku, software, ekologická a hospodárná letadla, vývoj sítí vodíku a palivových buněk, zvládnutí elektroniky v nanorozměrech (o nanolotechnologiích jsem měl zprávu), rozvoj mobilních a bezdrátových aplikací, nové technologie na využití sluneční energie, na evropské úsilí v pokročilé chemii, výzkum klimatu, lékařský a potravinářský výzkum, nové materiály.

Když jsme zpracovávali koncepční rámec pro sedmý a pak i osmý rámcový program vědy a výzkumu, měli jsme na mysli také prostředky na výzkum rakoviny, Alzheimerovy choroba (organizoval jsem na půdě EP slyšení o mentálních chorobách, proběhlo 17. 2. 2009), nanotechnologie, výzkum klíčových sociálních a ekonomických výzev, jako je demografie, vzdělávání, zaměstnanost a inovace.

Ve hře bylo a je pokračování Evropského vesmírného programu, jako např. GMES - globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti. Ve vší tichosti se prohlubuje partnerství s existujícími kosmickými velmocemi jako je Rusko, i těmi nově vznikajícími jako jsou Čína, Indie a Brazílie.

Mne po celé období vkonuá mandátu zajímala prioritně oblast energetiky, která rovněž patří do činnosti výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Problematika výboru je tak široká, že ji pokrývají ve výkonné oblasti čtyři komisaři se svými aparáty. V tomto období přišel místo na post komisaře průmyslu místo Němce Vergheugena Ital Tajani, místo Slovince Potočnika v oblasti vědy a výzkumu Irka Máire Geoghegan-Quinn, v energetice nahradil Lotyše Piebalgse Němec Oettinger, Redingovou z Lucemburska nahradila v péči o digitální agendu Kroesová z Nizozemí. Poslanci v obou obdobích na tzv. slyšeních " prověřovali " kandidáty na komisaře a dávali plénu parlamentu doporučení na jejich potvrzení do funkcí.

EU bude i nadále podporovat budování vysoce výkonné transevropské sítě elektřiny,ropovodů (zvažuje se např. ropovod např mezi Oděssou a Brody), plynovodů (příkladem je projekt Nabucco), dálnic, železnic, "dálnic na moři" např. mezi Rotterdamem a Bilbaem, tunelů, např. mezi Turínem a Lyonem, ,evropského satelitního navigačního systému Galileo (byl jsem osobně u jeho záchrany s komisařem Barrotem, ale z českých poslanců se největší měrou o to zasloužil Vladimír Remek). Praha bude mít nakonec sídlo systému Galileo. Na tyto a jiné projekty se jen do roku 2010 investice plánovaly na 700 miliard eur.

Tyto projekty jsou pro mobilitu zboží, občanů a energie. Ale také pro zaměstnanost, bezpečnost a konkurenceschopnost.

Já sám jsem v EP a ve Výboru navrhnul opakovaně konkrétní spolupráci a další propojení sítí plynu, nafty, elektřiny s Ruskou federací (pravidelně se zúčastňuji také evropsko-ruského energetického dialogu na různých úrovních, rozhovor se mnou přinesl prestižní časopis Něfť Rossii) a také "posvícení si" na telekomunikační nadnárodní společnosti, které za tzv. roaming, t.j. mezinárodní hovory neoprávněně

účtovaly vysoké sumy. Hranice jsou v rámci pětadvacítky celně a jinak pryč, avšak telekomunikace v zájmu lichvářských zisků si vytvořili jakési hranice ve vzduchu nad námi a hlavně pro vykrádání peněženek. Mé kroky v prvním i druhém případě byly úspěšné. Regulace roamingu byla díky komisařce Redingové nakonec zavedena, přes tvrdý odpor operátorů a jejich zastánců.

Někde jsem četl, že jeden rok vzdělávání navíc může v běžné evropské zemi zvýšit celkovou produktivitu o 6%. věď .Do roku 2010 se ročně 3 miliony vysokoškolských studentů zúčastnilo programů mobility, zatímco v roce 2002 to byl l milion. Do roku 2013 se programu mobility zúčastnilo ročně 150.000 učňů odborné přípravy pracovní mobility. Podobně tomu bylo u 50.000 dospělých v rámci celoživotního učení. Každý rok se 10% školní populace EU-žáci i učitelé- zapojují do akcí na podporu mobility.

Výsledek musí zásadním způsobem přispět ke znovunastolení statusu Evropy jako centra vzdělávací a odborně vzdělávací excelence.

Samozřejmě na všech jednáních zdůrazňujeme nutnost prosazovat ty části tzv.Lisabonské strategie, kde se plánují opatření na zaměstnanost a sociální dialog.

Celkové náklady plynoucí z nezaměstnanosti se odhadovaly před krizí ročně na 825 miliard euro.

Komise i Evropský parlament opakovaně navrhují ustavit tzv. Evropské partnerství pro změnu, jakýsi tripartitní mechanismus.

Aby měl čtenář představu o nicnedělání českých evropských poslanců (podle Evropských hodnot) musím zmínit oblasti, o kterých výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jedná. Diskuse se tedy týkají průmyslu ocelářství, loďařství, automobilového, chemického farmaceutickém, letectví, audiovisuálního, informačních technologií, biotechnologie, obranného průmyslu, o zaměstnanosti, o ekologické výroby, technologie na ochranu vod, obalové techniky, o služeb mobilních operátorů, podpory evropského výzkumu po linii státu, EU a soukromého průmyslu. Výbor pomáhal přípravě světového summitu v Ženevě k informační společnosti, zabýval se bezpečností jaderných elektráren, bezpečností přístavů, pojednával o rádiových a televizních nových technologiích, o infrastruktuře pro vesmírné informace, o transevropských sítích elektřiny, plynu, ropy, železnic, dálnic, vodních cest, o technologiích na čisté zpracovávání uhlí, o technologiích na výrobu "zelené " energie z větru, slunce, biomasy.

Mimochodem 50% energie musí EU 25 států importovat, přičemž se tato závislost zvýší na 68% do r. 2025. U importu plynu dodávky z Ruska až tvoří 40% a u ropy 20%.

V minulosti komisařka pro dopravu a energetiku De Palacio 21.09.2004 při slyšení v mém výboru prohlásila " Je mi líto, že antiatomové hnutí se proměnilo na náboženství. Ale bez jádra se nedá zajistit dostatek energie a nelze zastavit klimatické změny ,které vážně ohrožují lidstvo" .

Aniž bych patřil k jaderné lobby, pod to se mohu podepsat. Samozřejmě při zajištění stejných bezpečnostních standardů ve všech zemích 28 zemí EU. Momentálně EU předepsala všem přistupujícím zemím přísnější standardy, než ve starých členských zemích. Je důležité trvat na odstranění této diskriminace, t.j. na tom, aby vyšší standardy platily také např. ve Francii nebo Německu. De Palaciová také upozornila na výzkumy, ve kterých se popisuje možnost zaplavení části Evropy mořem za pár desítek let, pokud se neupraví technologie výroby energie. Má pravdu. Myslíte si, že např. Nizozemci si v poměrně velkém počtu u nás pořizují nemovitosti? Česko je daleko od moře.

Vyjmenoval jsem v tomto článků řadu aktivit, kterých jsem se zúčastnil. Evropské hodnoty si nevšimly ani stínových zpráv, ani účasti na konferencích, ani práce na jednotlivých ekonomických projektech. Nikdo za mnou za celá léta nepřišel, nezajímal se o to, co dělám. Jakou hodnotu má jejich hodnocení, je jasné. Odstřel pod zadaného plánu.