Pan Janeček na to reagoval s tím, že by byl ochoten mi za určitých podmínek pomoci. Během našeho zhruba 20 minutového rozhovoru se pan Janeček zajímal především o aktivity Jaroslava Tvrdíka v Lidovém domě. Náš rozhovor skončil ve chvíli, kdy pan Janeček pochopil, že ze mě informátora pro svůj protikorupční fond neudělá. Od první chvíle mně bylo jasné, že mu jde v první řadě o zviditelnění a prezentaci jeho osoby a že mi žádné peníze půjčit nehodlá a nikdy nehodlal.

O jeho lidských kvalitách svědčí i to, že si o mé vině či nevině udělal jasno během 24 hodin. Jak sám uvedl v rozhovoru v dnešních Událostech, komentářích, stačily mu k tomu veřejně dostupné informace a názory několika známých. Do věznice za mnou podle svých slov přijel s tím, že bych prakticky nemohl říct nic, co by změnilo jeho rozhodnutí. V tomto duchu se také nesl náš rozhovor. K tomu, že „David Rath je korupčník“, pan Janeček žádný soud nepotřebuje. A presumpce neviny? S takovým přístupem bychom podle pana Janečka přeci nikoho neusvědčili. Alespoň to vyplynulo z jeho dnešního rozvoru na ČT24.

Zajímavé je, že soudce okresního soudu Jiří Wažik, který v pondělí rozhodoval o povolení kauce a který na rozdíl od pana Janečka musel několik dní studovat spis k případu, v tom tak jasno nemá. Ve svém odůvodnění k výši kauce řekl, že zatím shromážděné svědecké výpovědi, listinné důkazy a projektové dokumentace jako důkazy na rozhodnutí o vině nestačí.