Je nutné zdůraznit, že sport jako takový by měl být aktivitou na politice zcela nezávislou. Neměl by být tedy například spojen ani s nynějšími či budoucími politickými aktivitami pana Josefa Dobeše. Politizaci sportu ostře odmítám.
Osobně vnímám krok Josefa Dobeše, že tímto jako bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy (tedy člověk zasvěcen do problematiky) jasně naznačil, že nynější vláda nepodporuje české sportovce v dostatečné míře. Bohužel tuto katastrofální situaci již nelze dlouhodobě udržet a to ústí do komplikovaných situací a dílčích pokusů o nápravu. A přitom v každém z nás jsou dozajista uchovány ještě čerstvé vzpomínky na úspěchy našich sportovců na nedávno pořádaných letních olympijských hrách, či dalších mezinárodních sportovních akcích. Tyto momenty vždy v každém z nás vyvolávají pocity hrdosti a vlastenectví. Mládež potřebuje vzory a potřebuje mít možnost svůj volný čas využít jinak než posedáváním po restauracích a parcích.
Sport je v České republice brutálně podfinancovanou oblastí a i v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zaujímá Česká republika v oblasti financování sportu až druhou polovinu tohoto žebříčku. To je potřeba změnit, ale nikoli jednorázovým navýšením rozpočtu MŠMT, ale stabilizováním výše příjmu pro sportovce tak, aby s uvedenými 800 miliony korun mohli sportovci počítat i v nastávajících letech a nemuseli se obávat toho, že nebudou schopni financovat jednotlivé sportovní aktivity a věci s nimi spojené. Je také nutno zmínit, že aktuální finanční podpora MŠMT, která činí necelé 3 miliardy korun, není adekvátní počtu českých sportovců a jejich úspěchům. To je potřeba do budoucna změnit. Musíme si uvědomit, že finanční podpora sportu není jen o tom zajistit českým sportovcům podmínky pro vrcholné, výkonnostní či volnočasové aktivity, ale že tato podpora také nepřímo ovlivňuje výdaje českého státu v oblasti zdravotnictví či eliminuje etnické a sociální rozdíly a kriminalitu v naší zemi. Toto jsou jen tři příklady z celé řady, které je třeba brát v potaz při vyhodnocování cílů, které výše rozpočtového balíku pro český sport přinese.
Podstatné je, že pro sport je třeba pracovat a každému, kdo se snaží sportu pomoci, patří dík. V souvislosti s informacemi týkajícími se „politizace sportu“ v článku MfDnes ze strany bývalého minstra školství Josefa Dobeše pevně doufám, že se jedná o mediální nedopatření. Sport musí vždy sloužit k budování a udržování ideálů spojených s respektem k dodržování pravidel fair-play a dalších principů.
Pevně věřím, že Josef Dobeš nemá v úmyslu dehonestovat ani sport, ani základní olympijské heslo, „Citius, Altius, Fortius“ (rychleji, výše, silněji). Rovněž musím upozornit, že těsné spojení sportu s jakoukoliv politickou stranou jednoznačně odmítá například Český olympijský výbor jako instituce, která nově reprezentuje všechny sportovce v naší zemi.
Sport jako významná oblast našeho života si samozřejmě zaslouží nové způsoby a koncepce financování, ovšem v rámci pravidel fair-play.
Závěrem je tedy nutno zdůraznit, že ČESKÝ SPORT je nutné podpořit a z rozpočtu mu věnovat adekvátní finanční prostředky na jeho rozvoj.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
