V nedělních volbách mají Řekové rozhodnout, co bude dál. V letech 2010 a 2011 snížilo Řecko svůj rozpočtový deficit o 6,5 % na HDP. To je výsledek, který nemá v tak krátkém čase obdoby. Cena za tuto konsolidaci však byla obrovská: hospodářský výkon země klesl od počátku krize o pětinu a Řecko prožívá už pátým rokem recesi. Třetina Řeků žije na hranici chudoby, nezaměstnanost láme rekordy a lidé mají vztek.

Jakkoli jsou rozpočtové úspory správnou medicínou, její nadměrné dávky mohou být pro pacienta škodlivé. Škrty udusily řecké hospodářství a sliby razantních škrtů se ukázaly jako nesplnitelné. Je načase pochopit, že bude nutné přizpůsobit konsolidační program hospodářské výkonnosti Řecka. Domácí úkoly, které Řekové dostali, mají smysl jen tehdy, když se dají reálně splnit. Dosavadní tříletý plán úspor není realistický. Stejně iluzorní je představa, že se Atény budou moci vrátit do roku 2015 na běžný kapitálový trh.

Šéf euro-skupiny Jean-Claude Juncker již nabídl Řekům nová jednání o časovém rozložení úspor. Předpokladem je ovšem taková nová vláda, která se přihlásí k politice stabilizace a restrukturalizace. O to jde v nedělních volbách.