Nevím, zda za odvoláním exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila stál záměr jmenovat vrchní státní zástupkyní Lenku Bradáčovou. Média nám v podtextu  nabízejí, že ona by s tou korupcí určitě zatočila, což se nahoře nemuselo líbit, a ministr, který se chtěl s její pomocí podívat pod pokličku, musel jít. Osobně si spíše myslím, že se Pospíšil chtěl přihřát na její aktuální popularitě, protože  - klobouk dolů – pozitivní sebeprezentaci prostě umí, a je pro ni ochoten udělat cokoliv: Vzpomeňme některé legislativní „ptákoviny“, jako je zadržení řidičáku za neplacení alimentů. Nesdílím ani přesvědčení, že Bradáčová vyléčí zkorumpované politiky. Plnila svou pracovní povinnost stejně, jako to dělá drtivá většina státních zástupců, a kdyby jí v tom chtěl někdo zabránit, cestička by se jistě našla. Pokud by se na povýšení nehodila, stačilo Pospíšilovi domluvit. Neudržel by se tak dlouho ve funkci, kdyby byl hluchý k přáním premiéra.

Co ale určitě za Pospíšilovým odvoláním není, je boj za navýšení rozpočtu vězeňské služby. Premiér v této souvislosti hovořil o rozpočtové neodpovědnosti a nečekaných Pospíšilových požadavcích na posílení financování vězeňství. Pane premiére, v čem jsou tyto požadavky nečekané? Že léta teče do věznic méně prostředků, než je třeba, vědí všichni, kdo se byť okrajově o vězeňství někdy zajímali. Víte to vy, ví to ministr Kalousek, věděl to – a léta s tím nic podstatného nedělal  - i ministr Pospíšil a jeho předchůdci. Opakovaně na to upozorňuje podvýbor sněmovny pro vězeňství. Hladovění vězňů ale občany nepohorší a stávky za mřížemi nehrozí. Že bylo, a ještě letos bude, zapotřebí přijímat rozpočtové opatření, aby se vězňům nemusela dát do příštího rozpočtu dovolená? To vám přece bylo známo, když jste přijímali rozpočet, který nereagoval na to, že ve věznicích není 20 tisíc odsouzených, jak odpovídá jejich kapacitě, ale o 3 tisíce více a další stovky na nastoupení trestu čekají. Dnes už nejde o teplou sprchu, i když i její omezení je důsledkem úspor. Šetří se na jídle, prostory určené k převýchově, která by měla být jedním z účelů trestu, se plní kavalci, šetří se na příslušnících vězeňské služby, šetří se i na bezpečnostních opatřeních, a to už není legrace.

Pane premiére, členové vlády, přijďte se do některé z věznic podívat! David Rath se bohužel o podmínky vězňů začal zajímat až v době, kdy je nemůže ovlivnit. Vy zatím můžete.