„To, že je silnice I/11 součástí globální sítě však zdaleka neznamená, že bude stát až v roce 2050. Naopak to, že se ji vůbec podařilo do sítě zařadit, umožní čerpat na její stavbu prostředky z evropských fondů už v roce 2014,“ řekl třinecký poslanec Jiří Rusnok. Jak rychle se podaří silnici postavit, bude podle něj záležet především na tom, jestli bude mít stát dostatek prostředků na kofinancování stavby.

Z vyjádření Ministerstva dopravy vyplývá, že silnice I/11 původně do soustavy TEN-T vůbec zařazena nebyla a i její zařazení do globální sítě lze tedy považovat za úspěch. Navíc rok 2050 je limitní pro dokončení celé sítě, potřebné části mohou být samozřejmě financovány dřív. Prioritní stavby budou podle Ministerstva dopravy určeny na základě Dopravních sektorových strategií a nikoliv jen na základě toho, jestli silnice patří do základní nebo globální evropské dopravní sítě.

Jiří Rusnok zároveň odmítl, že problém je pouze v postoji Ministerstva dopravy, které údajně preferuje stavbu jiných úseků, jak sdělil náměstek hejtmana Novák. „Jsme bohužel v situaci, kdy na dopravních stavbách musíme obracet každou korunu a velmi pečlivě vážit priority. Nevím, jaké jiné stavby ministerstvo více preferuje, když třetina částky, která je určena pro přípravu výstavby silnic 1. třídy v celé republice, je pro letošní rok určena právě na třineckou I/11. Nedovedu si představit, že realizace této významné a potřebné stavby bude bezdůvodně protahována, “ dodal poslanec Rusnok.

Transevropská dopravní síť TEN-T je rozdělena na „základní“ (propojuje sousední tzv. primární uzly, kam patří především hlavní města členských států a aglomerace nad 1 milion obyvatel), která je určena jednotnou evropskou metodikou, a „globální“ (propojuje všechny evropské regiony úrovně NUTS2), která je stanovena na základě návrhů jednotlivých členských států. Základní síť má být hotova nejpozději v roce 2030, globální nejpozději v roce 2050.