Existuje řada dokumentů a analýz, které se v minulosti zabývaly uspořádáním a zejména kontrolou zpravodajských služeb. Poslední snaha vlády M.Topolánka na sloučení civilních zpravodajských služeb po vzoru Vojenského zpravodajství vyšla naprázdno. Problémem je již fakt, že civilní kontrarozvědka je podrobena kontrole vlády i poslanecké sněmovny, zatímco civilní rozvědka podléhá ministerstvu vnitra a zákonem nemá parlamentní kontrolu zřízenu. Na tuto skutečnost jsem naposledy upozorňoval při projednávání zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Podle mého názoru je v naší zemi civilní kontrola zpravodajských služeb nedostatečná. Zejména v rozsahu kompetencí a větší politické nezávislosti této kontroly. Na druhou stranu jakýkoliv zásah do stávající organizace zpravodajských služeb může tyto služby destabilizovat. Systém veřejné kontroly zpravodajců se liší i v demokratických zemích. Existují parlamentní kontroly s posílením zastoupení opozice, někde jsou zřizovány komise vyloženě z řad veřejnosti a v řadě zemí je zavedena stupňovitá kontrola. Nicméně v žádné zemi na světě není a nikdy nebude zaručena stoprocentní kontrola zpravodajských služeb.
Základem jakékoliv kontroly je její nezávislost na kontrolovaném a také vysoká míra důvěryhodnosti kontrolované instituce. To platí obecně, ale zejména to musí platit u zpravodajců, ať již civilních či vojenských. Z tohoto pohledu je nutno důsledně prošetřit informace a úniky z BIS pomocí parlamentní kontroly. Jedná se nejen o kredit této služby, ale i o rozsah osobní odpovědnosti pana ředitele a bývalého premiéra M.Topolánka. Platí totiž, že i BIS má ze zákona povinnost nahlásit případný trestný čin orgánům činným v trestním řízení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz