Přímá volba prezidenta Čerské republiky probíhá způsobem, který je vcelku obvyklý v jiných zemích. V prvním kole byla vybrána nejsilnější levicová a nejsilnější pravicová osobnost. V druhém kole se reprezantanti těchto dvou tradičních směrů utkají o to, který má větší podporu. Naše volba je zvláštní v tom, že nepostoupili kandidáti nejsilnějších formací, ale spíše okrajových politických stran. V případě levicového kandidáta Miloše Zemana je navíc zvlášť významné to, že se ČSSD snaží o modernizaci a distanc od postkomunistických reminiscencí a opozičněsmluvní minulosti. Ukazuje volba Miloše Zemena na to, že je to špatná cesta? Znamená výrazný Zemanův úspěch, že lidé si přejí návrat politiky, která byla úspěšná v devadesátých letech? Nebo jen v prezidentské volbě hraje větší roli sázka na jistotu a strach z novinek?

V zájmu české demokratické levice doufejme, že platí druhá možnost. Že lidé na hrad volí osvědčené pardály, ale v dlouhodobém horizontu ocení spíše snahu ČSSD o moderní a slušnou levicovou politiku. Koneckonců tech 16% pro Jiřího Dienstbiera je slušný základ.

To ODS teď řeší mnohem hlubší problém. Jak je možné, že slušný, nekonfliktní a inteligentní kandidát Přemysl Sobotka získal jen málo přes 2% hlasů a zcela ho převálcoval pětasedmdesátiletý předseda korupcí a diletantismem prolezlé TOP 09? Přes všechnu úctu, kterou kdy Karel Schwarzenberg měl, působí dnes na řadu lidí dojmem parodie na kremelské vůdce poloviny osmdesátých let. A přesto bravurně převálcoval vše pravicové. Člověk, pro kterého kulturu znamená Besser, čistotu veřejných zakázek Drábek se Šiškou a slušnost v politice Kalousek. Člověk, který svoji čest spojil s krkolomným prokazováním neviny Jiřího Čunka. To vše je Karel Schwarzenberg. A přesto má zvláštní charizma. Přesto dokáže vítězit. A nemá smysl se odvolávat jen na popkulturní kýč, který kolem něj vytvářejí zdatní imagemakeři. Popkulturními symboly a fakeovými obrázky je realita jen dotvářena. Za úspěchem pana Schwarzenberga je toho víc. A není to jen poddanské myšlení některých lokajů, typu: „Když je to kníže, tak přece musí být lepší, než my“. Ten chlap je „prostě dobrej“. Má za sebou historii a působí přesvědčivě. Charizma si člověk nekoupí ani se ho nenaučí.

A co teď s tím?

Nejlépe se rozhodne ten, kdo se vykašle na celou volební kampaň a bude volit tak, jak by volil před půl rokem. Volbou Miloše Zemana volí levicovou politiku se vším, co k tomu patří. Včetně částečného obratu ve vývoji ČSSD. Z čehož má radost asi málokdo. Volbou Karla Schwarzenberga volí současnou podobu české pravice. Potvrzuje správnost politiky současné vlády a posiluje pozici TOP 09 na pravé části spektra.

Mám-li si vybrat já, beru to první. Koneckonců není to poprvé, co budu volit Miloše Zemana. Ale doufám, že je to naposled.