Václav Klaus byl pro mne už v devadesátých letech symbolem tvrdé pravicové politiky, která přináší kruté škody do života drtivé většiny lidí, kteří „neměli trochu toho lidského štěstíčka“. Byl pro mne symbolem politiky, která je bezohledná, arogantní a cynická. Symbolem politiky, proti které stojí za to bojovat.

V té době ho jeho dnešní kati vynášeli do nebes. Igor Chaun ještě nekřičel, že mu děkuje, ale ať už odejde. Točil trapné Kim-ir-senovské seriály o tom, že kdo slepě nenásleduje Klause, ten je pitomec. Drtivá většina pražské kavárny pokyvovala a plácala moudra o tom, že budoucnost naší (oni říkají TÉTO) země je ve spojení Havlových morálních apelů a Klausovy ekonomické geniality. (Něco podobného se nám stále vrací, jako krávě seno – naposledy v případě tandemu Schwarzenberg a Kalousek nebo John a Bárta. Nemůžu se dočkat Janečka a Babiše.) Myslím si, že právě v této době Václav Klaus napáchal spoustu těžko odčinitelného zla. To však ještě měl obrovskou ekonomickou moc a kavárenská (kulturní) fronta mu visela na rtech. Tehdy nikoho nenapadlo hnát ho k soudu. K žalobě nestačila ani kupónová privatizace, ani rozkradené podniky, ani ekonomická devastace a restrikcemi vyvolaná krize.

Dnes stojí jeho tehdejší obdivovatelé po boku levicové opozice a ženou Klause do procesu s velezrádcem. Co horšího udělal? Čím strašlivým se provinil? Nikdo přece nevěří tomu, že by někdo za velezradu doopravdy považoval nepodepsání nějaké pitomé evropské smlouvy, jakých se rodí desítky ročně.

Klaus spáchal nejtěžší zločin. Vysmál se Evropské unii a poplival modlu naivní víry v Havloklause. Pošpinil iluze pseudointelektuálů a jejich bláznivé žvanění o ideálu obrovitého pravicového dvojpolitika. A také přišel o ekonomický vliv. Ten teď má nový dvojhlavec – Kalouskoberg. Ten teď všechny přivede.... A do temnoty sváže.

Velezrady se dopustí ten, kdo ve funkci prezidenta svým konáním směřuje k narušení územní celistvosti, suverenity nebo demokratického charakteru naší (této) země. Klaus se provinil mnohokrát. Tohle však doopravdy neudělal. A ví to snad úplně každý. Žaloba na prezidenta není legrace. Je to historický akt. A jako takový ho musíme posuzovat. Po Mnichovu nikdo za velezradu souzen nebyl. Po roce 1948 taky ne. Nikdo nebyl za velezradu žalován ani po roce 1968. První velezrádce je Klaus – nepodepsal fiskální (nebo jaký) pakt a nejmenoval nějakého pána soudcem.