Vidíme to všude. Nejviditelnější je to na školství, sociálních službách, dopravě, údržbě silniční sítě, a zdravotnictví.

Někomu v Praze se zdá nemocnice v Sokolově zbytečná – ale žije tam 80 tisíc lidí. Při ministerském hodnocení se začíná účetními údaji, ale pro lidi je klíčová dostupnost péče. Spokojenost se zdravotnickým systémem pak lidé posuzují nejen podle poskytnutých služeb, ale také podle toho, co jim tento systém vytahuje z kapes. Spoluúčast pacientů vzrostla za vlády pravice na dvojnásobek z 13,1 procenta v roce 2006 na předpokládaných 25,0 procent, kterých by měla dosáhnout v příštím roce. Divme se, že se lidé zlobí.

ČSSD je přesvědčena, že horní hranice spoluúčasti by neměla překročit 15 procent. Není to však jenom nepřiměřená výše toho, co musí pacient přidat ke svému povinnému pojištění, aby si zajistil léčbu. Nezapomínejme, že pacient má vedle toho prudce omezen příjem výplatou okleštěné nemocenské. Ještě větší hrozbu představuje dělba péče na chudinskou a nadstandardní. Proto prosazujeme, aby ty zdravotnické služby, které odborníci označí za život či zdraví prokazatelně zachraňující, byly ekonomicky dostupné pro všechny. Všeobecně dostupný veřejný zdravotnický systém musí být placen především ze solidárního pojistného a daní.

Že na to není? Nevěřme pohádkám. Chybějící zdroje hledejme jak na straně zbytečných výdajů až tunelů (třeba typu IZIP), tak ve zvýšeném příspěvku veřejných rozpočtů, jehož potřeba je patrná i z toho, že v sousedním Rakousku či Německu jde do zdravotnictví v přepočtu na HDP o polovinu víc. U nás je to něco přes 7 procent, u nich hodně nad 10 procent.

Neznamená to, že všechno, co naše zdravotnictví potřebuje, je více peněz. Vláda se nesmí zříkat odpovědnosti za tento úsek, už proto, že se jedná o naplňování ústavního práva. Je také důležité, jestli více peněz zamíří do systému, který má nabídnout více zdraví, nebo do systému, jehož smyslem je více zisku. Například zdravotnické výdaje ve Spojených státech v porovnání k HDP jsou skoro o polovinu vyšší než v Německu (a dvakrát vyšší než u nás), přestože je tam skoro čtvrtina populace nepojištěná a prakticky mimo systém (do Obamovy reformy).