Když jsem v roce 2005 předkládal novelu loterijního zákona, která měla dát poprvé obcím možnost zcela vymístit hazard z jejich katastru, byla debata o regulaci hazardu v úplně jiné poloze, než je dnes.

Až do roku 2010 byl tlak na silnější regulaci hazardu veden nezpochybnitelnými etickými motivy, jež symbolizovali starostové, kteří chtěli omezit či zakázat provoz hazardních her ve své obci, ale zákon jim to neumožňoval. Mělo se automaticky za to, že když se pravomoc povolovat různé hrací automaty a kasina převede ze státu na obce, které jsou přímo konfrontovány s negativními dopady kolem hazardu, regulace se zpřísní a heren ubude. Osobně jsem byl o tom přesvědčen také, a proto jsem jako poslanec několikrát stál v čele legislativních iniciativ, které se posílení pravomocí obcí snažily, a jsem rád, že se nám to nakonec (navzdory tlaku hazardního průmyslu) povedlo!

Dnes se ale situace začíná měnit a je otázka, zda převedení regulace na obce povede skutečně k tomu, že příležitostí k hazardním hrám opravdu ubude a omezí se sociální problémy, s hazardem spojené. Místo debaty o tom, jak herny zrušit, se dnes vede spor o to, jak rozdělit jejich odvody. Jistě cítíte ten významový posun. Ze zrušené (zakázané) herny totiž žádné odvody nejsou a nebudou.

Místo omezování hazardu mají obce (podle Gazdíka, Kalouska spol.) dostat větší ekonomické pobídky k tomu, aby ho pěstovaly. Posiluje se tak zřejmý střet zájmů a závislost obcí na tomto kontroverzním zdroji příjmů. Regulátor hazardu, obec, je odměňována za to, že hazardu co nejvíc povolí. Jak to asi v praxi dopadne? Troufám si tvrdit, že i když mají obce právo hazard na svém katastru zcela omezit (to je správné, prosazuji to od roku 2005), udělá to jen naprosté minimum z nich. V současné ekonomické mizérii bude každá koruna dobrá. Co na tom, že ji dodají gambleři, co na tom, že tím budou trpět jejich rodiny, co na tom, že na hazard je navázána i kriminalita, včetně prostituce a krádeží. Pod tlakem TOP 09 se regulace hazardu zvrhává ke svému pravému opaku. Pěstování pro výnos. Peníze z hazardu najednou nesmrdí...

Jaké by bylo správné řešení? Podíl obcí na výnosech hazardu by neměl přesáhnout jednu třetinu. Zbytek by měl končit ve státním rozpočtu prostřednictvím standardního zdanění. Bude tak oddělena funkce regulátora (obec) od toho, kdo bude v zásadě anonymně získávat většinu výnosů z provozu hazardních her (stát). Sníží se tak opravdu nepříjemný střet zájmů, který nyní budou muset řešit zastupitelstva obcí po celé zemi. Pokud budou obce méně ekonomicky motivovány k tomu, aby hazard povolovaly, a současně ho budou moci zakázat, heren skutečně ubude. A stát může dát (možná dokonce nižší) výnosy z hazardu transparentně na sport a sociálně preventivní aktivity.