Na občany se valí další vlna drsných vládních opatření, protože státní zadlužení se znovu dostává za hranice původních optimistických plánů. Bude třeba vyškrtat skoro 24 miliard korun, aby schodek státního rozpočtu nevystoupal ke 130 miliardám.

Vláda nepřímo potvrdila, že podstatný problém spočívá v daňové reformě, kterou spustil ministr Miroslav Kalousek roku 2008 a za těch pět let připravila rozpočty o půl bilionu korun. Eroze daňové reformy začala odmítnutím superhrubé daně, podvodného triku, který měl předstírat, že sazby klesly na 15 procent pro všechny. Ve skutečnosti tam klesly jen sazby těch opravdu nejbohatších, kteří mohli využít i stropů sociálního a zdravotního pojištění. Nyní přišla na řadu úvaha o obnově progresivní daňové sazby.

Zase zaplatí rodiny

Zatím nevíme, co přesně má Nečasova vláda na mysli a zda to není jen další vějička na voliče, ale jistotu máme jinde. Tou hlavní skupinou, která má znovu zaplatit chyby vlády, jsou rodiny s dětmi, senioři, lidé s nižšími příjmy, všichni ti, kdo nejsou schopni na škrty nějak reagovat. Pokud však Nečasova vláda opravdu přistoupí ke zmrazení důchodů a zvýšení DPH, poruší sliby, které dala občanům a zatáhne nás hlouběji do řecké spirály. Pokles příjmů povede k dalšímu poklesu poptávky, k dalšímu oslabení ekonomiky, a tedy i k nižšímu daňovému výnosu.

Chudší lidé nemohou pomoci rozpočtu, když je ekonomika dole. Jejich spotřeba je nejcitlivější na změny příjmů. Už učebnice základního kurzu ekonomie upozorňuje na to, že nízkopříjmové skupiny obyvatelstva mají největší sklon ke spotřebě, takže představují kanál pro opačný zásah, stimulaci ekonomiky. Zato snižování daní pro bohaté je kontraproduktivní, protože peníze navíc přesunou do úspor. Když však ty bohatší trochu víc zdaní, rozpočtu to pomůže a na poptávce to prakticky není vidět.