Ano, volby jsme prohráli. Nebál bych se říci, že drtivě. Na analýzu porážky a sestupu ODS je potřeba čas. Ale něco je jasné už teď. Před dvaceti lety se stala Občanská demokratická strana nositelem vize a očekávání této společnosti, sotva zbavené komunistických pout.

ODS tehdy nabídla voličům vizi tržního hospodářství, nepochybný hospodářský růst, nabídla ideál osobní svobody. Veřejnost to přijala.

Po dvaceti letech je česká společnost konsolidovaná jsme členy NATO i EU. Naše společnost je nepochybně bohatá, tedy alespoň tak bohatá, jak to v současném světě jde. Osobní svobodu máme a užíváme si jí. Tehdejší ideály a vize byly naplněny. Co tedy bude dál? To je právě otázka, kterou si ODS nekladla dost důrazně. Nenabídli jsme lidem novou vizi, novou strategii vývoje společnosti, přinejmenším na dalších dvacet let. Nemáme ideál. Pustili jsme se do boje s korupcí, ale lidi korupční aféry znechucují. Pustili jsme se do rozplétání klientelismu, ale lidé v politice nevidí uplatňování idejí, jen touhu vládnout a rozdělovat dotace.