Stanjura (ODS): Ať opozice začne u sebe, protože svět opravdu nezačal v roce 2010

Hezké takřka poledne. Na začátek musím říci, že na rozdíl od mého kolegy, předsedy klubu ČSSD nevím dopředu, o čem budou mluvit poslanci z našeho klubu, ale máte asi své poslance dobře přečtené, protože už jste dopředu avizoval, co který váš poslanec řekne v rozpravě.

Já myslím, že problém těch, kteří tady sedí roky je to, že pak se snaží nám všem namluvit, že svět začal v roce 2010, v nejhorším případě v roce 2006. A protože jsem tady s vámi neseděl tolik let a nesedím, tak jsem se podíval do počítače a zkusím posunout náš pohled ještě o čtyři roky dál, rok 2002 až rok 2006. Existuje stojedničková většina, stojedničková. Ne větší. A tvoří ji sociální demokraté. A padají jim preference. Dejme tomu. Pak jsou volby v roce 2004, což je přesnější měření nálad veřejnosti než preference. Dvoje volby. Nejdříve byly v květnu volby do Evropského parlamentu, kde nejsilnější vládní strana obsadila hezké páté místo se ziskem 8,78 % hlasů při volební účasti 28,32 % hlasů. To znamená, že jste přesvědčili 2,49 % oprávněných voličů České republiky. 2,49 %, anebo podle účasti necelých 9 %. A nebyly předčasné volby. Představte si to. Přestože ve vaši stranu nemělo důvěru podle voleb 91,3 %. Ale může se stát, že to byli personálně jiní sociální demokraté. Tak se podívejme. Lubomír Zaorálek, který se teď ke mně otočil zády, byl v té době předsedou Poslanecké sněmovny. Nenavrhoval, aby odešli do opozice, když mají tak malou důvěru veřejnosti. Bohuslav Sobotka byl ministrem financí a mám dojem, že i místopředsedou ČSSD /v těch stranických funkcích se možná pletu/, ale jistě byl místopředsedou vlády a ministrem financí. Jiří Paroubek byl posléze o rok později premiérem České republiky. V té době byl ještě sociálním demokratem.

Pak ještě byly krajské volby - abych nepřipomenul lepší výsledek sociální demokracie, to by nebylo ode mne hezké - a v těch volbách získali 14,03 %, takže je vidět, že od května do října a listopadu se jim podařilo přesvědčit dalších 5 % občanů. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo.

Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No, nebyly. Jak to řešili sociální demokraté? Dvakrát vyměnili premiéra. Ale od vlády neodešli. Nešli do opozice při tak nízké - a teď bych mohl jmenovat všechna ta silná slova, která tady dnes řekl pan Zaorálek nebo pan Sobotka.

A celkem pětkrát se hlasovalo o existenci vlády. Čtyřikrát o důvěře a jednou o nedůvěře. Jednou jedinkrát nejsilnější opoziční strana ODS vyvolala hlasování o nedůvěře.

Sociální demokraté si nejdříve chtěli ověřit - potom, co sami potopili svého prezidentského kandidáta - jestli má premiér Špidla důvěru, tak si o tom hlasovali.

Získali 101 hlasů. Potom vyměnili předsedu Špidlu za předsedu Grosse. Dnes se k tomu Grossovi nechtějí znát. Jeho ministři, jeho místopředsedové, jeho nejbližší spolupracovníci. Pan místopředseda Zaorálek říkal v nějaké televizi, citoval to tady kolega Lukša - "věřil jsem Grossovi, jsem idiot". (Potlesk zprava.) V té době hlasovali pro důvěru vládě. A pak přišlo hlasování v květnu 2005. Nový premiér, Gross odešel, přišel pan premiér Paroubek, hlasování opět dopadlo 101:99. A hle, jaké překvapení, když jsem se díval na sjetinu, můžete se podívat, je to na webu, kdo hlasoval pro a kdo proti. Kdo byl tím 101. hlasem, který udržel vládu sociální demokracie, vládu Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotky, Davida Ratha a mohl bych jmenovat další. No, poslanec za ODS Kott, který šel z podzámčí na zámek, když použiji vaši dnešní rétoriku, pánové. (Potlesk zprava.) Já už jsem jednou říkal, že to byl kolega z České Lípy, tam se nám nějak nedařilo udržet naše členy z ODS, to je prostě dlouhodobý problém. (Potlesk zprava.)

Nestyděli se, neštítili se toho hlasu a byli rádi, že ještě ten rok u vlády zůstali. Byli rádi. A dneska nás tady budou školit ti samí kolegové z Poslanecké sněmovny, Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka, Michal Hašek, David Rath. Jeden za druhým sem budou chodit a říkat, že je to špatně.

Ale svět nezačal v roce 2010 ani v roce 2006. A jak ta čestná sociální demokracie zareagovala na bezesporu ideové procitnutí našeho bývalého kolegy poslance? Jestlipak mu dali nějakou funkci? Překvapení, dali. Stal se předsedou středočeské pobočky VZP, kterou tehdy ovládal David Rath.

Takže, dámy a pánové, svět nezačal důvěrou vládě v létě 2010 ani v roce 2006. Ano, vzniká nový politický subjekt. Popravdě řečeno, není to ani poprvé a pravděpodobně ani naposled v dějinách českého Parlamentu. Takhle vznikla Unie svobody, ale také TOP 09, také LEV 21. Neslyšel jsem vaše silné výroky k tomu, když vznikl LEV 21, aby tito lidé ihned odešli a položili mandát.

Já vím, že vám se nelíbí debata o přeběhlících, protože byste museli přiznat, že první přeběhlík nebyl ani Melčák, ani Pohanka, ale Kott, a byl to přeběhlík od ODS k ČSSD. Proto tady matete veřejnost a zahajujete historii českého Parlamentu v roce 2006. Ale bylo to v roce 2002 a v roce 2005, a byli jste to vy, kteří jste si koupili poslance Kotta a kteří jste byli rádi, že on je ten 101. hlas. Je to na sjetinách. Dneska ráno jsem se díval, jak kdo hlasoval. Pan předseda Zaorálek vedl debatu jako předseda Sněmovny.

Padalo tady z úst vašich řečníků, jako že vládu možná podpoří ti, kteří se bojí trestního stíhání. Tak jediný, kdo se bát nemusí, je ten jediný přeběhlík v této Sněmovně, kterého jsme nevydali k trestnímu stíhání. A čirou náhodou je to zase přeběhlík od vlády k opozici, čirou náhodou je to zase přeběhlík k vám a čirou náhodou jsme ho nevydali k trestnímu stíhání. Takže ten se opravdu toho trestního stíhání bát nemusí, protože využil svého práva na imunitu. (Potlesk zprava.)

A vůbec jste přinesli jakoby nový pohled na politiku. Ten, kdo podporoval vládu a bude ji podporovat nadále, je odpadlík nebo přeběhlík. To by mohlo platit v případě, že měníte premiéra, jako jste to dvakrát udělali vy ve svém posledním funkčním období, nebo když vláda změní program. Nic takového se nestalo. Každý z nás má samozřejmě právo změnit názor a rozhodnout se, že bude hlasovat jinak, než hlasoval před dvěma lety. To je naprosto legitimní. Myslím si, že nikdo nemůže nikomu přikazovat, jak má hlasovat. Ale vydávat to za nějaké hrdinství, když někdo změní názor, a naopak špinit a pomlouvat ty, kteří svůj názor nemění, to si myslím, že není úplně správný přístup.

Takže, dámy a pánové, ať i opozice začne u sebe, protože ten svět opravdu nezačal před dvěma lety. A já vám budu připomínat, co jste tady dělali a jací jste byli. Já tu na rozdíl od vás nesedím deset, dvanáct, čtrnáct let, takže si možná nepamatuji přesně tu rozpravu.

Vystupoval i pan kolega Jandák a teď si vzpomínám, i on byl ministr té Paroubkovy vlády, i on vládl s podporou pana poslance Kota. Jsem rád, že jste po těch letech prohlédl, že dneska by vám to už vadilo a určitě byste z takové vlády odešel.

Dámy a pánové, děkuji vám. (Mohutný aplaus.)