Měsíc březen je připomínán od roku 1955 jako Měsíc knihy.  Měli bychom si připomínat, že, slovy A.S. Puškina, „Čtení je nejlepší učení. Sledovat myšlenky velkého člověka - to je ta nejzajímavější věda.“, podporovat vydávání knih a podporovat samozřejmě i knihovny jako místa, kde si lidé mohou nejen stále dražší knihy půjčit, ale i se setkávat a dále společně vzdělávat. Obzvláště na malých městech a obcích je role knihoven jako určitého komunitního centra nezpochybnitelná a často nedoceněná. Že v dnešní době, poznamenané poklesem zájmu o čtení (zejména u mladších generací), musíme podporovat i moderní formy – internet, e-knihy atd., je samozřejmé. 

 

Ekonomická krize se však odráží i v kultuře a také v knihovnách. Stát škrtá dotace i do nich a tak knihovny, kterým nepomohl zřizovatel – města, musí omezovat výdaje, propouštět, zkracovat provozní dobu, zvyšovat poplatky, slučovat se. Jak se to stalo nedávno v Mostu a na dalších místech.

 

Také na krajské úrovni pociťujeme nelítostný dopad nedostatku finančních prostředků. Ve Středočeském kraji podobně jako v jiných krajích funguje státem spolutvořená koncepce Regionálních funkcí knihoven, kdy naše příspěvková organizace, Středočeská vědecká knihovna v Kladně ve spolupráci s dalšími 4 pověřenými knihovnami (Benešov, Kutná Hora, Mladá Boleslav a Příbram) zajišťuje s až 30% slevou hromadný nákup knih do tzv. výměnného fondu, z něhož jsou knihy distribuovány do obecních knihoven a dále poskytuje odbornou pomoc a vzdělávání pracovníkům právě obecních knihoven.

 

V roce 2005, kdy se stát zbavil úkolu financovat tyto regionální funkce, byla činnost dotována zhruba 19 miliony Kč. Od té doby došlo několikrát k výraznému krácení dotace, poskytované nyní již jen z rozpočtu kraje, takže se postupně omezovaly pracovní úvazky a snižovala se možnost obměny a doplňování knižního fondu. Nejen v časovém porovnání, ale i v porovnání s jinými kraji se tak propast potřebných a poskytnutých financí stále rozevírala. Na rok 2013 byla schválena v napjatém rozpočtu částka 5 mil. a ta znamená nulové prostředky na nákup knih a další omezení funkce. K tomu se bouří ještě některé pověřené knihovny, kterým nebylo dovoleno jako obvykle použít prostředků zřizovatele (města) k zálohovému placení regionálních funkcí, které obhospodařují. Peníze od kraje totiž organizace dostanou až po jejich schválení zastupitelstvem.

 

Jak z toho ven? Naším programovým cílem je podpora knihoven, velkých i obecních.  Regionální funkce knihoven jsou nástrojem, jak efektivně a levněji podporu zajišťovat. Po schválení rozpočtu a předpokládaném schválení plánu investic, po inventuře krajských financí tak můžeme nastínit, co potřebujeme a budeme prosazovat.

 

Po nalezení zdrojů je třeba navýšit částku v rozpočtu (a dodatečně ji přerozdělit) na regionální funkce alespoň o 2,5 miliony a stabilizovat postupně částku na úroveň 10 milionů, obzvlášť v případě, že nebude vyhlášen Fond kultury a obnovy památek s dotačním programem „Podpora obecních knihoven“.

 

Prodiskutovat a navrhnout musíme též systém zálohových plateb pověřeným knihovnám, aby mohly disponovat zdroji už od ledna.

 

Upravit a zaktualizovat se též musí celá koncepce regionálních funkcí, aby odpovídala realitě po stránce pracovních úvazků, možnostem kladenské knihovny a celostátní koncepci

 

A nakonec se musíme vrátit i k původní myšlence a to hledání vícezdrojového financování regionálních funkcí, nejen z krajského rozpočtu, ale i z obcí, příspěvkových organizací, soukromých subjektů atd. Knihovny totiž opravdu nejsou jen písečkem krajského úřadu, ale důležitou součástí kulturního života člověka.

 

V tomto smyslu budeme řešení navrhovat, v duchu těchto návrhů činím patřičné kroky.