Je zajímavé, jakou víru občané vkládají do přímé volby prezidenta, aniž by se stejně vehementně domáhali takové změny české ústavy, která by umožnila většinový výkon vlády té politické síle, která ve volbách zvítězí.
Hlavní příčinou nepřehlednosti a nesrozumitelnosti české politiky totiž spočívá v tom, že vítěz nejenže nepřebírá plnou zodpovědnost (ke které se na konci svého mandátu musí přiznat a obhájit výsledky své vlády), ale dokonce se mu může stát, že - přestože vítěz - zůstane v opozici.
Kam až oko dohlédne v naší politické minulosti posledních dvaceti let, zdrojem vládní nestability nebyl obsah vládnutí, ale koaliční rozmíšky. Jedinou výjimku tvoří stabilní čtyři roky Zemanova menšinového kabinetu tolerovaného na základě vzájemně vyhádaných ale poté gentlemansky dodržovaných podmínek tzv. opoziční smlouvy.
Trvají-li čeští voliči na změně politické kultury, měli by stejně vážně jako o přímé volbě prezidenta přemýšlet i o seriózních úpravách volebního zákona s většinovými prvky.
Častým argumentem obhájců přímé volby prezidenta je i opakování mantry o tom, že kvalita demokracie se tím v našich zemích "nějak" zvýší.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: istrejcek.cz