1.Při povodních na jižní Moravě v roce 1997 byly mj. vyplaveny do vody ropné skrvny z otevřených těžebních vrtů na poli Nesyt u Hodonína, které vytěžila, avšak ekologicky nezlikvidovala, firma místního majitele cihelny Aloise Flachse. Na toto nebezpečí a na riziko, že povinnost takto vzniklou škodu sanovat přejde na stát, byli MěÚ v Hodoníně písemně upozorněni premiér a ministr životního prostředí ČR.

2.Vrty samé získal Alois Flachs za symbolickou 1,-- Kč, neboť objem ropy k vytěžení v nich měl hodnotu 23 mil Kč a pro Moravské naftové doly, a.s., by bylo jejich vytěžení a následná likvidace (s nákladem cca 15-20 mil Kč) neefektivní. Po vytěžení však nebylo všech 111 vrtů zlikvidováno, těžařská firma zkrachovala a její majitel A. Flachs záhy zemřel. Dle platné legislativy přešla povinnost sanovat ekologickou škodu vzniklou po povodních v r. 1997 na stát. Z tohoto důvodu byly tyto vrty (z nichž některé neobsahují ropu, ale vodu, kterou využívají Hodonínské lázně) zacementovány a MŽP ČR za tuto akci uhradilo soukromé firmě cca 40 mil Kč.

3.V rámci připravované „velké" ekologické zakázky bylo rozhodnuto o sanaci nejprve 7 dalších vrtů v majetku Moravských naftových dolů, a.s., posléze bylo rozhodnuto, že bude sanováno 420 vrtů z období Protektorátu a z padesátých let, a to přesto, že jsou většinou naplněny vodou a v uplynulých letech nikdy nebyla zaznamenána žádná ekologická škoda. K uvažovanému rozšíření počtu sanovaných vrtů na jižní Moravě vydaly negativní stanovisko OBÚ Brno a ČBÚ Praha.

4.Prostřednictvím Palivového kombinátu Ústí, s.p., jsou rozdělovány peníze na likvidaci - podle nás i neexistujících - ekologických zátěží. Idea je stejná jako při nakupování vakcín pro tzv. Ptačí chřipku: vyvolat strach a zdůvodnit neopodstatněné investice a v tomto případě pak podvést stát, a to dokonce prostřednictvím i státního podniku.

5.V současné době již vláda ČR schválila sanace zmiňovaných vrtů v kvartéru řeky Moravy a Dyje, kde však v podstatě není a nebyla ropa, ale jen voda. Vzhledem k tomu, že tzv. „starých" sond je 420, odpovídala by jejich četnost Kuvajtu a nikoliv zemi ve střední Evropě. A byly-li by tyto vrty všechny ropné, znamenalo by, to že jihomoravská ropná pole by byla schopna bez problémů saturovat téměř celou potřebu ropy naší republiky.