Rozdělování zdrojů  je na základě práce a nároků. Nárokem jsou majetková práva, nárok na důchod, nárok na sdílenou infrastrukturu, nárok na sociální systém nárok na rentu. Motivace k práci je stimulována převážně trhem. Za práci a podnikání jsou získávány peníze, které míří na trh a do kapitálu (např. úročený vklad v bance). Peníze vložené do kapitálu mizí z trhu, aby se na něm objevily jako úvěr.

Bez úvěru nelze prodat celou produkci. Zaměstnanci, podnikatelé, důchodci,…všichni utrácejí primárně peníze, které „nestřádají“. Když někdo utratí méně než vydělá, musí někdo jiný utratit více než spotřebuje. Bez dluhů nemůže růst trh. Proto jsou lidé, firmy, státy, zadlužené, bez dluhů by nemohl růst trh a zisky. Dluhy jsou podstatou systému, a dokud mohou narůstat, umožňují její ekonomický rozvoj. Jakmile se přestane půjčovat, nastává recese. Když nemůže být nadprodukce vyvolaná růstem produktivity prodána musí být redukována pracovní síla nebo sníženy ceny. Snižování cen však snižuje zisky a vyvolává další tlak na snížení nákladů, tedy i redukuje pracovní sílu.