Loni si například z veřejného rozpočtu strany rozdělily 494,8 miliónů korun, což jsou zhruba roční náklady Senátu (mimochodem zbytečné a drahé instituce). Jestli máme v ČR zhruba 5 miliónů práceschopného obyvatelstva, tak každý dá průměrně na daních příspěvek 100 korun ročně na billboardy či jiné nepříjemné politické kampaně (a samozřejmě dalších 100 kč na provoz Senátu, který má pravomoci asi jako náš pan prezident).

 Možná si řeknete 100 kč ročně opravdu není moc dramatická částka, ale proč zcela nedobrovolně přispívat na politické strany, které třeba ani nehájí naše osobní názory? Nebylo by lepší tu sto korunu věnovat na charitu, koupit si lepší večeři či dát tento příspěvek dobrovolně své politické straně?

 Dotace si strany rozdělují každý rok podle počtu mandátů a voličů, konkrétně v minulém roce padla tato čísla: ČSSD 161,3 miliónů, ODS 119,7 miliónů, KSČM 65,8 miliónů, TOP09 53,2 miliónů, Věci Veřejné 30,5 miliónů, KDU-ČSL 27,1 miliónů, Zemanovci 9,2 miliónů, Suverenita 7,4 miliónů a Starostové a nezávislí 4,7 miliónů.

 Z toho si lze odvodit, proč třeba paní Bobošíková každé volby kandiduje, i když pravděpodobně nezíská mandát. Protože legální státní dotace se jistě do rozpočtu její strany hodí. Za 4 roky (volební období) jí to udělá téměř 30 miliónů korun a to je trochu jiný level než poslanecký plat.

 Ovšem, aby politická strana získala nárok na dotaci, tak musí získat ve volbách minimálně 1,5% hlasů, proto například Svobodní žádné dotace nedostávají a jejich kampaně se financují pouze z dobrovolných příspěvků soukromých osob.

 Právě na fázi dobrovolnosti by měly být politické strany financovány. Občané, kteří zastávají menšinové názory ve společnosti zcela nedobrovolně tímto způsobem přispívají na politické kampaně velkých stran, které, aniž by dodržovaly své volební programy, mají vysokou voličskou podporu.

Ladislav Výsmek je členem Svobodných a autor projektu NEdaním.cz