„Obecně vítám opatření, která posilují demokratické principy v EU. Ráda bych se mýlila, ale obávám se, že striktní podmínky evropské občanské iniciativy v praxi téměř vylučují její účinné využití. Reálně je jen těžko představitelné, že občané budou schopni shromáždit pro podporu iniciativy tolik podpisů, navíc z tolika různých států Unie, aby se Komise musela požadavky této iniciativy zabývat,“ neskrývá rozpaky nad zákonem jeho zpravodajka, poslankyně ODS a členka Výboru pro evropské záležitosti Ivana Weberová.
„Spíše jde o další zbytečné opatření, které má jen dát demokratickou fasádu bruselské politice, která se od běžných lidí v Evropě mílovými kroky vzdaluje,“ doplňuje Weberová. Ta zároveň upozorňuje, že pro Českou republiku vyplývají z povinnosti zavést kontrolní mechanismy v rámci evropské občanské iniciativy v souladu s nařízením náklady ve výši několika milionů korun.
Iniciativu může zorganizovat skupina alespoň sedmi lidí, kteří mají bydliště v sedmi různých členských státech. Ve formě prohlášení o podpoře ji následně musí podpořit jeden milion občanů EU ze 7 nebo více členských států. V sedmi státech, ve kterých jsou prohlášení o podpoře sbírána, se musí během jednoho roku shromáždit minimální počet prohlášení, který odpovídá počtu evropských poslanců zvolených v dané zemi vynásobený číslem 750.
„Pro Českou republiku je to tedy konkrétně podle přílohy k citovanému nařízení minimálně 16 500 občanů,“ dodává Weberová. Organizátoři mají rok na to, aby potřebné podpisy nasbírali v listinné nebo elektronické podobě. Pokud se organizátorům podaří nasbírat příslušný počet podpisů, Komise musí sdělit, zda a jaká opatření přijme, případně proč žádná opatření přijímat nebude.
Lidé by měli mít právo občanské iniciativy již od dubna letošního roku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ods.cz
