Jednu partu vede premiér Nečas a ministr Kalousek a dá se říct, že má vážný problém. Nemají většinu potřebnou na schválení daňového balíčku a bez schválení tohoto zákona se rozpočet v této zemi přijmout nedá.

Proti ní stojí další vládní partička - část ODS a Václav Klaus – a ta si s tou první vyřizuje nějaké účty a hraje zřejmě politickou hru „Škatule, hejbejte se“. Výsledek vzájemného klání těchto dvou gangů bude, že, když to tak půjde dál, nebudeme mít v této zemi rozpočet a pojedeme na rozpočtové provizorium. V těchto neklidných časech ne zrovna dobrá věc.

Nepropadám žádnému nadšení, když jedna či druhá strana se dnes přechodně vinou dramatických bojů na bojišti ocitá občas na straně opozice či sociální demokracie. Nekřepčím radostí, když Václav Klaus hází Nečasovi polena pod nohy ve věci penzijní reformy. Příliš dobře si pamatuji Klausovy svérázné představy o tom, jak by měl vypadat český penzijní systém. Ony se vlastně obě strany předhánějí v tom, jak je třeba v této zemi likvidovat standardy sociální, zdravotní či ekologické. Prostě jedna parta za osmnáct, druhá bez dvou za dvacet.

Spíš mi velmi vadí, že v těch bouřích, ve kterých se ocitá dnešní vládní pravicová politika, se ztrácí to podstatné, co je třeba udělat, a zároveň se často překrývá šlendrián, o kterém by bylo třeba mluvit.