Dobré ráno, dámy a pánové, dovolte mi, abych doplnil vystoupení pana Poslance Bohuslava Sobotky, protože kromě toho, co on tady řekl, tak mně to připadá v něčem ještě iracionálnější, než v tom, co znělo z vystoupení mého předřečníka. Já se pořád nemohu zbavit dojmu, jako kdyby v této zemi vláda z nějakého důvodu úplně ztratila zájem o čerpání evropských peněz, a platí to nejenom k tomu, co se čerpá nyní neúspěšně, ale dokonce jako kdyby to platilo i do budoucnosti. Jako kdyby si prostě z nějakého důvodu řekla, ono nám to nejde, tak to prostě vzdáme. Anebo z nějakých ideologických důvodů prostě, my tady žádné peníze nepotřebujeme.

A já tomu nerozumím a byl bych rád, což se nám zřejmě asi nepodaří, otevřít debatu na této schůzi proto, abych si ujasnil, jak to vlastně je, a zda věci, které slyším v kuloárech, jste ochotni opakovat i tady veřejně od mikrofonu.

Víte, já nerozumím tomu, jak je možné, že tohle přece není věc jedné politické strany a jednoho období. My všichni máme starosty, máme primátory. Všichni víte, jakou roli dnes sehrávají prostředky evropské, dokonce ne v nějakých inovačních projektech a v nějakých rozvojových záležitostech, ale dokonce v základním financování infrastruktury. Evropské peníze dnes přece u nás dodávají miliardy, skoro bych řekl do základních financování infrastruktury. Vezměte si třeba dopravu. Jako nové asfalty na silnice druhé, třetí třídy. Mohl bych jmenovat v oblasti školství, konkrétní programy, které řeší to, co by měl, a neměl bych to ani říkat, řešit základní rozpočet, veřejné rozpočty. Nám evropské peníze pomáhají i nyní v období krize udržet financování základních věcí.

A každý, kdo pracuje v komunále, v obcích, městech, tak vám to potvrdí. Máte starosty, máte primátory, vždyť to přece musíte slyšet. To je to, čemu nerozumím. Jak je možné, když to v současné době, ne v budoucnosti, sehrává už tak významnou roli při plnění potřeb tohoto státu, jak je možné, když se tady každou chvíli mluví o hrozbě rostoucího deficitu státního rozpočtu a každou chvíli ministr financí, který tady bohužel není, řekne - on dokonce ještě nedávno před vánoci říkal, že to taky může být propad mínus pět procent státního rozpočtu. Teď to vypadá řekněme o něco klidněji, ale klidně se bude uvažovat, že budeme někde potřebovat 26 mld., prostě zalepit ten deficit, který bude vůči plánovanému rozpočtu na rok 2012. Já bych rád slyšel kalkulaci třeba ministra financí, kolik ty evropské peníze dneska dělají a kolik jejich výpadky budou znamenat právě pro tento deficit. Jestli jste vládou rozpočtové odpovědnosti, tak ty evropské peníze v tom sakra sehrávají zatraceně důležitou roli přece! A určitě takovou kalkulaci lze provést. Jak je možné, že je vám tohle prostě jedno? Tahle čísla tady přece měla zaznít. To je konkrétní ohrožení rozpočtu státu.

Tady se veřejně, přátelé, neříká pravda o té situaci, dokonce se tady, mám obavu, úplně veřejně lže. Já jsem toho byl svědkem teď v neděli. Pan poslanec Bárta, poměrně viditelná figura vládní koalice, mi v pořadu v televizi řekl, že projekty Okno a Sport, dvě největší ostudy, které dneska máme, jsou projekty, které ještě nebyly poslány do Evropské komise. Já vám to přečtu, přátelé, z dopisu Aurelia Cecília (???):