Kdo dohlíží na Pavla. Zbořil o prezidentovi a jeho činech

„Asi se nehodí jeho první vystoupení ve funkci hlavy státu kritizovat tak odvážně, jak mnozí političtí komentátoři činí. Pan prezident Pavel má jiný životopis než jeho předchůdci, a to dokonce i ti komunističtí. Natož ti, kteří prezidentovali před nimi,“ uvedl politolog k rozhovoru prezidenta Petra Pavla v Partii na Primě. „Ještě nebyl ve válce jako Masaryk, Beneš a Hácha, ani v koncentráku jako Zápotocký a Novotný, ani neměl aureolu disidenta. Je snad jen trochu podobně jako oni v hledáčku zahraničních spojeneckých autorit, chovajících se jako mentoři nebo dohlížitelé. Hlavně má omezené zkušenosti s českou politikou, jejími protagonisty i kritiky a je v situaci, kdy se musí spoléhat zejména na svoje poradce, jež si vybral a kteří mu byli, doufejme, že v dobré víře, doporučeni,“ dodal.

Anketa

Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?

Ano

98%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 21467 lidí

Zbořil podotýká, že na rozdíl od rychle mluvících až upovídaných českých političek a politiků hlavě státu jejich způsob prezentace není vlastní. „Tak asi až po nějaké době uvidíme, zda bude i verbálně schopný formulovat hlavní témata české politiky, případně je přeformátovávat podle svých představ. Dovolil bych si proto říct, že se odvážně vrhá do chladných vod české stranické politiky a zatím se nezdá, že jí rozumí do všech jejích nejmenších detailů,“ komentuje politolog.

Zbořil: Bylo by nevhodné srovnávat s předchůdci

A jakých bylo podle doktora Zbořila sto dní ve funkci prezidenta Petra Pavla pro občany země? Co ukázaly o něm a co o našem státu? „Myslím si, že právě proto, že je homo novus české politiky, bylo by nevhodné srovnávat jej s jeho předchůdci, kteří měli jiné vzdělání a jinou politickou zkušenost. Asi splnil mnohá očekávání svých někdy až hystericky se chovajících voličů, kterým se líbí jeho úsporné vyjadřování a chování, jež se tak výrazně liší nejen od jeho předchůdců, ale i od některých jeho současníků,“ komentuje politolog. „Miluje jízdu na motocyklu jako poslanec Foldyna a umí se prezentovat na veřejnosti doma i v zahraničí, jak si jeho voliči představovali. Snaží se, jak je jeho ústavní povinností, zastupovat stát navenek, a doufejme, že se nemýlí ve výběru spojenců České republiky. Je nutné také rozlišit, řečeno jeho slovy, mezi těmi, s nimiž je možné pragmaticky spolupracovat a se kterými se znepřátelit,“ dodává.

Zbořil přidává další úvahu: „Domnívám se, že pro občany naší země jsou jeho dosavadní aktivity někdy až nesrozumitelné, ale i to si dovolím konstatovat jen s ohledem na dosud existující rozdělení až nenávist částí české společnosti, kterou, alespoň podle svých slov, chce sjednocovat a spojovat. Ale nezapomínejme, že jde stále ještě jen o prvních sto dnů očekávání, a nikoli dělání závěrečného účtu.“

Řeč byla také o „blbé náladě“, která je podle prezidenta důsledkem krizí a „často účelového rozdělování společnosti“. Mnoho lidí se nechce bavit o možnostech řešení a vytváříme protilehlé tábory. Apeloval proto i dříve na „konstruktivní komunikaci“.

„Konstruktivní komunikace je termín odvozený z některých politických systémů, které mají na programu strany konstruktivní opozice. Je to dobré slovní spojení, ale někdy obtížně použitelné ve společnosti, která byla vychovávána posledních deset let v duchu zášti a nenávisti. Je to samozřejmě rozumnější než programový pirátský výkřik ‚Pusťte nás na ně!‘ a trochu to připomíná některá ‚dutá slova‘ jeho předchůdců, ve kterých dosáhl nedosažitelné virtuozity Václav Havel. Ten nám ve své Zahradní slavnosti a Vyrozumění zanechal dědictví jazyků ptydepe a chorukoru stejně jako odkaz likvidace zahajovačů a zahájení likvidace likvidátorů,“ připomíná Zbořil. „Václav Havel a Ivan Vyskočil dokázali tento stav společnosti pojmenovat skoro geniálně, ale také na něj někdy musíme s nostalgií vzpomínat jako na setrvalý stav,“ dodal.

Mnoho lidí po neblahých zkušenostech nevěří

Petr Pavel kritizoval, že jedna ze stran automaticky neguje druhou. Připomínal, že máme řadu procesů, které významně překračují horizont vlády, a apeluje na poslance.

„Mnozí lidé mu asi tentokrát, a po všech dosavadních neblahých zkušenostech, asi nevěří. Ale někdy si myslím, že tím pan prezident upozorňuje na svůj pokus, a dokonce na víru ve změnu české politiky a de facto i změnu existujícího politického systému, který si petrifikované ‚staré struktury‘, bez ohledu na stranické prapory vlající zprava nebo zleva, dosud neumějí představit. Nedá se sice věštit, že bude lépe nebo hůře, ale možná se k nějaké metamorfóze skutečně schyluje.“

Média budou moct provozovat jen bezdomovci?

V minulém týdnu byla schválena legislativa známá jako „lex Babiš“. Prezident počká s hodnocením až na finální znění materiálu.

„Můj trochu neobjektivní názor je, že to není nic ku prospěchu nejen Andreje Babiše, ale i mnoha velkých podnikatelů. Navíc si myslím, že ti největší už dávno mají připravený náhradní plán a že nedojde na všechna audiovizuální nebo tištěná média, která budou moci provozovat jen bezdomovci. Radost a nehorázný prospěch to ale jistě přinese právním zástupcům a službám snad v celé Evropské unii. S tím jistě bude spojené ovlivňování soudních řízení a rozhodnutí soudů v nekonečně dlouhých časových lhůtách,“ předpokládá politolog. „Nejsem si jistý, že pan prezident si všechna nenápadná úskalí této zákonné úpravy uvědomuje, ale jeho dosavadní spolupráce s pětikoalicí spíše ukazuje, že podepíše. Blíží se k němu problém s latentními těžkostmi na jemu jistě bližším MNO, a proto se asi bude více věnovat obchodování v tomto okruhu turbulentních přesunů finančních prostředků a útoků soukromého sektoru na státní rozpočet než okolo médií,“ dodává.

Prezidenta znepokojuje deficit státního rozpočtu, který nepředstavuje optimistický výhled, že by příští rok mohl být lepší. Hovoří s ministry a rozpočet na tento rok podle něj „nebyl zrovna tím nejlepším“. Přičemž v Partii připustil, že takové vyjádření je „eufemismus“. Ministerstvo podhodnocovalo výdaje a nadhodnocovalo příjmy. Největší problém je zmatečnost obrazu a nikdo pořádně neví, z jakých údajů vycházet. Nevyznají se v tom ani občané, ani vláda, ani opozice, ani ekonomičtí odborníci. Navrhuje zpracovat sadu ověřitelných čísel, která popíší, jak to opravdu je.

„Pan prezident až příliš dobře ví, že těmito svými slovy nám neoznamuje, že objevil Ameriku. Podobně jako všichni ještě zbývající obdivovatelé současného establishmentu. Do jisté míry náhodou, a možná omylem, se otevřela velká diskuse o tom, jak se z tohoto téměř totálního neúspěchu současné vlády dostat,“ uvedl politolog. „Existuje sice možnost využít vládní balíčky k tomu, aby to zabalila celá vláda, ale bude zejména na dohodě pana prezidenta a předsedy vlády, jak to udělat. Právě oni jsou dnes potenciálními hybateli událostí a mohou si vysloužit slávu i hanbu podle toho, jak se jim to podaří,“ dodal.

A do jaké míry mohou být jeho vstupy vnímány jako zasahování do činnosti politických stran? „Je to vlastně dost jednoduché, stejně jako složité. V ústavě máme hlavu třetí, nazvanou Moc výkonná, a v ní hned první článek a pak ostatní, které definují postavení prezidenta jako hlavy státu, jeho kompetence a způsoby spolupráce s ostatními ústavními orgány. Nemuseli bychom se hned dovolávat zásahu již odcházejícího předsedy Ústavního soudu, ale nějaký jeho nástupce by si jistě dokázal s tímto problémem poradit,“ komentuje Zbořil.

Ministerstvu zemědělství je věnována až příliš velká pozornost

Ve vládě končí ministr zemědělství Zdeněk Nekula a nahradí ho dlouholetý politik KDU-ČSL Marek Výborný. Jmenování by se mělo uskutečnit koncem června. Vytýkána je mu odborná nezpůsobilost, vyzvedávány politické zkušenosti.

„Myslím si, že této výměně ve funkci ministra zemědělství – kdysi to bylo a v některých zemích ještě stále je ministerstvo zemědělství a výživy – je věnována až příliš velká pozornost. Snad je to zajímavé jen proto, že se ukazuje, že i poslanec jmenovaný posvátnou pětikoalicí je nahraditelný,“ uvedl politolog. „I když se nám zdá, že je to první hledání a nalezení nejméně důležitého viníka a že po něm budou následovat další. Někdo musí být jako Jonáš obětovaný velrybě, aby se bouře utišila a naše loď mohla zuřící bouří plout dál,“ dodal.

Rusové by podle prezidenta mohli být pod větším dohledem. I v Partii se vrátil Petr Pavel ke svému vyjádření, které vyvolalo rozpaky. Monitorování samozřejmě neznamená sledování každého ruského občana, ale jen komunity, aby se neopakovaly události z Vrbětic. Koneckonců prezident jasně zopakoval, že Rusko otevřeně popírá práva, označuje nás za nepřítele, vyhrožuje ostatním vojenskými útoky včetně jaderných zbraní.

„Dnes k tomu bylo publikováno celé vyjádření pana prezidenta, které mělo dokumentovat, že to bylo myšleno jinak, než jak si to vyložila a zmocnila se krvelačná média. Nevím, zda to splnilo svůj účel, ale snad to bude poučením jeho i jeho kanceláře, že trochu starosvětské ‚kdybys byl mlčel, zůstal bys filozofem‘ platí i pro prezidenty,“ podotýká Zbořil.

Republiku rozhýbala smrt Roma v Brně. Uskutečnily se demonstrace v Praze i v jihomoravské metropoli. Zatím není důsledně vyšetřeno, co se vlastně stalo. Pokud by mělo pokračovat rozdělování společnosti, vstoupil by do dění i prezident.

„Není to jen smutná záležitost, ale stalo se to i v nešťastné době. Lidé jsou denně bombardováni tragickými událostmi v senzacechtivém mediálním balení. Pak není složité hledat a nacházet náhradní cíle zjitřeného vnímání až nenávisti a považovat všechno možné za její příčinu,“ uvedl Zbořil. „Možná zase budou odborníci à la Džamila hledat důvody, jak a kde to vzniklo. A asi málokdo si přizná, kdo k této situaci svým šířením zášti a nenávisti přispěl, a uvědomí si, jak je snadné sklouznout třeba po řeporyjském korytě nenávisti do chorobných tůní nemocné společnosti,“ uzavřel dnešní Rozjezd.