Společnost nedůvěry.
Velký společný projekt sociologů pracujících pro vládní projekt SYRI, veřejnoprávního Českého rozhlasu a webu Investigace.cz. Dvě konference na konci června završily akci, která měla rozkrýt dezinformační svět.
ParlamentníListy.cz o tomto projektu psaly v souvislosti s průzkumem, který si Český rozhlas objednal u společnosti Median, a ve kterém se hovořilo o tom, že 63 procent občanů si přeje, aby vláda více bojovala s dezinformacemi a konspiracemi.
Toto aktivní vytváření politické poptávky se stalo terčem kritiky a někteří se zajímali o konkrétní data z průzkumu. Při pátrání po zdrojích jednoho průzkumu se ale otevřel pozoruhodný svět celého velkého výzkumného projektu.
Participuje na něm i SYRI, neboli Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, což je projekt, ve kterém se spojují vědci společenskovědních oborů z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR. Jejich cílem je identifikovat společenská rizika a nabízet jejich řešení.
Společenský obranný mechanismus, efektivní reakce
Jeho vznik souvisí s Národním plánem obnovy, se kterým po covidu přišla ještě Babišova vláda. Jeho součástí mělo být i „zajištění excelentního výzkumu“. V oblasti sociálních věd se měl rozvinout výzkum studující socioekonomické dopady systémových zdravotních rizik.
Už po nástupu Fialovy vlády ve veřejné soutěži vyhrál právě společný projekt těchto tří institucí.
„SYRI je konsorcium Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, jejichž propojení umožní vytváření nového vědění, které bude mít excelentní vědeckou úroveň a bude prakticky využitelné v oblasti fungování veřejné správy a její komunikace s veřejností. Zejména v otázkách zdraví, zdravotní péče či životního stylu. SYRI bude aktivně ovlivňovat hospodářskou politiku státu, trh práce či přispívat k řešení nárůstu chudoby,“ představuje se projekt na vlastních webovkách.
Pod heslem Pomáháme zlepšovat fungování společnosti si klade ambice přispívat k vytváření „společenských obranných mechanismů“ a rovněž „efektivní reakce ze strany veřejných politik“. Tedy aktivně ovlivňovat společenské procesy.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
Na projektu se účastní sociologové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, kteří jsou součástí institutu SYRI, a podle informací na webu byla jejich účast právě součástí tohoto projektu.
Podle informací, které Sociologický ústav poskytl ParlamentnímListům.cz, byl společný projekt iniciován ze strany Českého rozhlasu. „Téma konspirací a dezinformací novináře z Českého rozhlasu dlouhodobě zajímá, a proto se obrátili na odborníky z akademické sféry, kteří se tímto tématem zabývají,“ vysvětlují sociologové.
Že iniciátorem celého projektu byl Český rozhlas, to ParlamentnímListům.cz potvrdil i web Investigace.cz.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, skrytý pod zkratkou SYRI, je podle analytika Kotrby celkem sofistikované maskování. To ale zakrývá podstatu, že ad hoc vytvořený „virtuální tým“ vědců, který má bádat o socioekonomických dopadech katastrof, je institucí zřizovanou vládou.
Nabízí se otázka, zda má veřejnoprávní instituce právo ovlivňovat veřejné mínění a vytvářet poptávku po vládním zásahu ve vládou iniciovaném projektu.
„Zákon i kodex nevylučují zveřejnění názorů i těch osob, které jsou zainteresované na výsledcích zveřejňování, a tudíž na ně není možno pohlížet jako na nezávislé. Ale redakce by měla v tu chvíli transparentně zveřejnit formou disclaimeru vyčerpávající informace o veškerých institucích a politických či ekonomických zájmech, které stojí za informacemi či zdroji. Stejně jako když zveřejňuje stanovisko státní instituce, tiskovou zprávu pivovaru či názor asistenta politika,“ říká mediální analytik Štěpán Kotrba.
„V případě SYRI se redakce Českého rozhlasu přímo zapletla do vazeb s vládními zájmy, aniž na tyto vazby upozornila,“ konstatuje na adresu Českého rozhlasu Kotrba. „Nutno říci, že skrytí vládních zájmů za poměrně neprůhledný, ad hoc vytvořený ‚virtuální tým‘ vědců je sofistikované maskování,“ dodává.
Zástupce Sociologického ústavu ale pro ParlamentníListy.cz ujišťuje, že SYRI se nijak nepodílí na tvorbě politiky. „Institut SYRI si dává za cíl na základě vědeckého bádání tam, kde to dává smysl, formulovat také relevantní doporučení. Tato doporučení jsou ryze expertní, založená na výzkumných aktivitách, a institut se nijak nepodílí na tvorbě legislativy nebo jiné implementaci doporučení,“ uvedl na náš dotaz.
Jenže výstupy Českého rozhlasu už nejsou expertní, ale propagandistické, komentuje Kotrba.
Jako důvod svého vzniku institut uvádí chování společnosti během pandemie, ovšem angažovat se chce i v jiných „nenadálých událostech“.
Podle sociologa Petra Hampla je to mimořádně povedená finta. On sám si myslí, že nepravdivé informace týkající se lidského zdraví veřejnost odmítá a očekává, že na ně veřejná moc zareaguje. „Problém je ale v tom, když vláda té pravomoci neužije pro ochranu veřejného zdraví, ale pro prosazení nějakého nekalého politického záměru či zakrytí korupce,“ zdůrazňuje sociolog pro ParlamentníListy.cz.
A projekty národního institutu SYRI ukazují, že jeho ambice budou směřovat právě tímto směrem. „Společenská odolnost podporuje stabilitu státu, bezpečí a soudržnost aktérů v obdobích nejistoty a nepředvídaných zdravotních a sociálních rizik. Vztah mezi odolností jednotlivců, komunit, institucí a státu je klíčový pro efektivní reakce na krize typu covid-19, hurikánu na jižní Moravě či války na Ukrajině,“ vysvětluje svůj široký záběr.
Psali jsme:
Proto si klade za cíl „analyzovat, jak populismus a polarizace díky oslabení odpovědnosti a legitimity ovlivňují schopnost efektivně vládnout, a navrhne postupy k posílení společenské koheze a oslabení podpory populismu obyvatel ČR“.
Na jaké úrovni tato analýza probíhá, to je podle Štěpána Kotrby zjevné z výstupů národního institutu. Zaujaly jej například texty jako Příklad Nerudové pomáhá měnit vnímání žen v politice nebo Bilance 100 dní Petra Pavla: Kontrast s Milošem Zemanem a naplněná očekávání.
„Jestliže se někdo, kdo si říká vědec, nestydí a vydá zprávu, jak skvělý je prezident Pavel, jde to s českou vědou z kopce,“ poznamenává k tomu pro ParlamentníListy.cz.
„Pravdou zůstává, že manipulativní charakter otázek společného výzkumu by měl každého výzkumníka i každého redaktora varovat. Jestliže redaktory ČRo ani interní výzkumníky ČRo nevaroval, je to vizitka jejich nízké kvalifikace a nedostatečné ostražitosti,“ míní.
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
Tvrdé jádro, měkký obal
Jedním z projektů, do kterých se v rámci svého působení v SYRI pustil Sociologický ústav Akademie věd ČR, byla právě akce Společnost nedůvěry. Na té spolupracoval s Českým rozhlasem a webem Investigace.cz.
Ten byl podle vlastního vyjádření osloven na základě svých předchozích investigativ v oblasti dezinformací.
„Hlavním vkladem serveru Investigace.cz byla příprava obsahové analýzy konspiračních webů s cílem určit rozhodující narativy následně zkoumané sociologickým zjišťováním v rámci Společnosti nedůvěry. Měl jsem zkušenosti s obdobným úkolem v rámci projektu Ohňostroj lží/Firehose of Falshoods,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz jeho redaktor, analytik sociálních sítí a vedoucí katedry Studia nových médií ÚISK FF UK Josef Šlerka, který byl v minulosti ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Společně s covidem je z pohledu konspirací posuzováno i téma migrace a v některých textech, které vyšly na webu Českého rozhlasu, je konstatována souvislost. Příznivci konspirací o covidu jsou prý náchylní i ke konspiracím o migraci či válce na Ukrajině.
Podle vyjádření Sociologického ústavu bylo cílem projektu „zjistit, jak tematicky velmi různé konspirační teorie a dezinformační narativy rezonují nebo nerezonují v české společnosti, a s jakými dalšími charakteristikami, ať už individuálními nebo společenskými, je hodnocení narativů spojeno“.
Výzkumníci rozlišují „tvrdé jádro“ konspirací, které má tvořit asi šest procent lidí, a „měkký obal“, který tvoří asi dvacet procent.
Za klíčový parametr je označována „důvěra ve stát“, respektive její nedostatek. „Tím největším problémem je důvěra a to, co nám to indikuje – ten rozpad důvěry v instituce a v to, že stát nějak funguje a že komunikuje s občany,“ říká v podcastu Seznam Zpráv jedna z výzkumnic, antropoložka Marie Heřmanová.
Podle expertů oslovených ParlamentnímiListy.cz se ale právě tímto dostávají experti na velmi problematické území. Pracují totiž pro vládu a současně mají nezávisle analyzovat důvěru ve stát a instituce.
V institutu SYRI působí (mimo projekt Společnost nedůvěry) například právník Jan Kysela, známý tím, že v oblasti ústavního práva dlouhé roky bádal na Právnické fakultě UK a současně jej uplatňoval prakticky jako tajemník Komise pro ústavu v Senátu. Nyní kromě toho ještě radí prezidentu Petru Pavlovi. „Na kolize narážím jen zcela výjimečně. Právní akademici mívají řadu rolí a funkcí vcelku běžně,“ uvádí ke své omnipotenci.
„Pochyby na místě jsou. Nemusí se přitom jednat o úmyslné zkreslování. Výzkumníci mohou do výzkumu vnášet vlastní předsudky a přesvědčení, aniž by si toho byli vědomi. Každý student sociologie tráví podstatnou část studia právě technikami, jak omezit vlastní předsudky a mít výsledek co nejobjektivnější,“ varuje sociolog Petr Hampl.
„Nejpravděpodobněji je to jenom necitlivost vůči sofistikovaným formám manipulace. Ale dělá se dnes ještě někde systematicky poctivá sociologie bez mediálně manipulativních zpětných vazeb? S touto neblahou popularizační praxí oboru začal přece už před třiceti lety IVVM (Institut pro výzkum veřejného mínění) ČSÚ, který dnes známe jako CVVM – odnož Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumal, zejména od listopadu 1989 mimo jiné politické názory a volební preference politických stran, které pak zveřejňoval. … Základem zpětnovazební manipulace je sama publicita. Ten, o kom se mluví, nebo je vidět na obrazovce, toho si respondent zapamatuje víc, než ten, o kom se nemluví či není vidět. To ví každá stará herečka. A každý politik. Na ty, kteří jsou vidět nebo slyšet, se ptá výzkumník. Ne, opravdu se neptá na všechny, ale jen na některé... A jakmile si respondent vzpomene a řekne to, výzkumník to (poctivě) zaznamená, a tak vzniká (poctivý) žebříček nejznámějších politiků. Výzkumník napíše o výzkumu tiskovou zprávu, kterou si přečtou v médiích respondenti jako zprávu o výzkumu ‚veřejného mínění‘. Je to i manipulace autoritou. Vědci zjistili, že… A tak dokola. Odkud víte, že nejlepší prášek na praní je Ariel?“ komentuje práci medializované sociologie Štěpán Kotrba.
Že vědci participují na vládním projektu SYRI, který není jen zjišťovací, ale přesvědčovací, Štěpán Kotrba vidí ještě jednoznačněji: „Víte, vlky a vědce žene hlad. Když se odmítnou lovu účastnit a výt, nebudou večeřet.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
nowar
