Americká válka pokračuje v Sýrii. Zase si hrají na globální četníky. I ty nejhorší scénáře jsou teď reálné, obává se Oskar Krejčí

07.04.2017 14:25

ROZHOVOR „Nebezpečná situace!“ „I ty nejhorší scénáře jsou reálné“. Za amerického prezidenta Donalda Trumpa se teď zařadí podle profesora Oskara Krejčího všichni politici, kteří dávají přednost militantním prohlášením. „Za zvlášť zarážející pokládám, že k tomu útoku dal Trump pokyn v okamžiku, kdy byl na návštěvě u něj čínský prezident, což je podle mého názoru krajně nevhodné,“ říká politolog v reakci na to, že Spojené státy v odvetě za chemický masakr desítek lidí srovnaly se zemí leteckou základnu na západě Sýrie. Profesor Krejčí se také zmiňuje o tom, že se vracíme k „ose zla“, a pokládá i otázky týkající se nevládních organizací s vládní podporou. Konstatuje, že ve městě Chán Šajchún šlo o válečný zločin, který musí být potrestán, a říká: „Je to válečná situace. A první oběť války je pravda.“

Americká válka pokračuje v Sýrii. Zase si hrají na globální četníky. I ty nejhorší scénáře jsou teď reálné, obává se Oskar Krejčí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

V noci na dnešek nařídil prezident Spojených států v reakci na chemický útok ve městě Chán Šajchún, který měl za následek desítky obětí, útok na leteckou základnu na západě Sýrie. Už zazněly první reakce, že jde o zlom v americké politice, protože z Bílého domu jsme ještě minulý týden slyšeli, že Spojené státy už nepovažují odstranění syrského prezidenta Bašára Asada za pilíř své politiky v této zemi. Pak došlo k chemickému masakru, který byl připsán režimu Bašára Asada. Donald Trump hovořil o obrovském zločinu a o tom, že změnil názor na Asada. Jak sledujete vy tento vývoj událostí?

Noční útok na suverénní stát znamená, že americká zahraniční politika se stává téměř nepředvídatelnou. Prudké změny v názoru na situaci, ochota podlomit mírová jednání. To svědčí o tom, že Spojené státy zahraniční politiku podřizují vnitrostátním potřebám. Za zvlášť zarážející pokládám, že k tomu útoku dal Trump pokyn v okamžiku, kdy byl na návštěvě u něj čínský prezident, což je podle mého názoru krajně nevhodné. Uvidíme, jak zareagují Čína a Rusko. Víme ale už jednoznačně, že americká válka se protáhla z Afghánistánu přes Irák do Sýrie. Je to krajně nebezpečná situace, a to i pro Spojené státy.

Předpokládal jste takovou reakci?

Jak jsem říkal, politika USA se stává nepředvídatelnou a v té chvíli se dá očekávat všechno. Jedna z variant, že se to stane, tu byla. Že se k ní Spojené státy odhodlaly pod zmíněnou záminkou použití chemických zbraní, je v podstatě jen důkaz toho, že i ty nejhorší scénáře jsou reálné.

Politici považují reakci Spojených států na masakr lidí chemickými zbraněmi za adekvátní. „Civilizované národy“ prezident Trump vyzval, aby se připojily k USA ve snaze „ukončit masakr a krveprolití v Sýrii“. Myslíte si, že Trump chce už bez jakýchkoli dalších dohod ukončit válku v Sýrii?

To je přesně to, co nevíme. V této fázi je to nečitelné. Samozřejmě za Trumpa se teď zařadí všichni politici, kteří dávají přednost militantním prohlášením a militaristickým řešením. Uvidíme spoustu přísah věrnosti americké zahraniční politice i od lidí, kteří byli z Trumpova vítězství rozpačití. Bude zajímavá reakce Iráku, protože Irák je v bitvě o Mosul spojenec USA, ale zároveň podporoval Asada. V chaosu, který panuje na Středním východě, Spojené státy rozvířily další zmatek. Americká hra na globálního četníka dostává znovu podobu toho nejhoršího projevu, jaký můžeme znát.

Jako by se to podobalo útoku Spojených států na Grenadu. Spojené státy v depresi po porážce ve Vietnamské válce se vzpamatovávaly nadšením z vítězství. Spojené státy se dostaly do deprese, které vedou ve válkách od prezidenta Bushe, a teď mají pocit, že mohou dosáhnout snadného úspěchu, a vrátit si tak sebevědomí.

V tomto světle, dostává se do jiné roviny i napětí mezi Spojenými státy a KLDR?

Pravděpodobnost, že zaútočí na Severní Koreu, samozřejmě narůstá, protože se vracíme k ose zla. Když přišel Bush s teorií osy zla, Severní Korea odstoupila od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a začala testovat své jaderné zbraně. Odhodlání Ameriky používat v zahraniční politice agresivní sílu z druhé strany povede k protiopatření. Situace se během dnešní noci výrazně zhoršila. Doufejme, že to bude jen na krátko.

Jisté je, že se vše odrazí ve vztazích s Ruskem. Teď už můžeme jen sledovat, kam to povede…

Už sledujeme dva nebo tři měsíce, že Trump přišel do Bílého domu zcela nepřipraven. Vidíme to na kádrové politice, prezidentských dekretech, které byly zablokovány, a teď to vidíme v chaosu ve vztahu k Sýrii. Americký útok na leteckou základnu v Sýrii je zároveň útokem na mírové dohody, které připravovaly Turecko, Rusko a Írán. Zase jsou na koni Spojené státy a budou diktovat mír. Tak si to asi Washington představuje, žádné dohody mezi Ruskem, Tureckem a Íránem nejsou důležité, důležité je to, co řekneme my.

Někteří analytici uváděli pochybnosti o tom, zda byl dostatečný čas na veškeré prošetření chemického masakru ve městě Chán Šajchún. Ještě včera pochybovali, zda taková akce zapadá do kontextu rusko-syrských vojenských operací z poslední doby, a hovořilo se o teorii, že byl zasažen sklad chemických zbraní držený povstalci… Co si o tom myslíte?

Pochybnosti přetrvávají. Jak to skutečně bylo, se s velkou pravděpodobností nakonec dozvíme, jen to už nebude nikoho zajímat. Že někdo dopředu ví, jak šetření dopadne, samo o sobě svědčí o tom, že doba je velmi napjatá. Logicky: dva dny po tom, co Trump oznámí, že mění vztah k Asadovi, Asad použije chemické zbraně? To by znamenalo, že je absolutně hloupý. Kdyby byl absolutně hloupý, tak by se tam tak dlouho neudržel. To nevychází. Jinými slovy, možná je pravděpodobnější, že se nešťastnou náhodou podařilo vybombardovat nějaký sklad chemických zbraní. Ale zase, je to jen úvaha, ze které by se neměly vyvozovat závěry tak, jak se to dělo při útoku na humanitární konvoj v Aleppu. Konečné šetření jasně ukázalo, že za útok nikdo z Rusů nemůže, akorát se vše mediálně zatlouklo.

Přidám ještě pár poznámek o chemických zbraních v Sýrii. Je potřeba říci, že syrské chemické zbraně se objevily v této zemi jako vyrovnávač k jadernému arzenálu Izraele a vytvářely určitou rovnováhu sil. V roce 2013, kdy bylo na spadnutí, že půjdou západní jednotky do Sýrie, Rusko vyjednalo dohodu o likvidaci chemických zbraní v Sýrii, protože už tehdy bylo používání chemických zbraní dáváno jenom za vinu Asadovi. Přitom je samozřejmě jasné, že ozbrojený konflikt vedl k rozdělení armády, to znamená, že se část skladu chemických zbraní velice pravděpodobně dostala do rukou povstalců, dnes radikálů nejrůznějšího typu. To, že se podařily dohody o chemickém ozbrojení a připojení k mezinárodním úmluvám a Izrael se připojil k úmluvě o likvidaci jaderných zbraní, znamenalo, že Spojené státy nezaútočily. Nutno dodat, že většina americké veřejnosti byla proti použití ozbrojených sil v Sýrii. Situace byla složitější, ale od samého počátku konfliktu v Sýrii byly chemické zbraně chápány jako práh, za nímž se nesmí tolerovat Asadova genocida vlastního lidu. Takto to bylo předkládáno na Západě. Jinými slovy, že by v době ofenzivy, kdy z vojenského hlediska tyto zbraně Asad nepotřebuje, je přesto použil, je navýsost volající hloupost. To už je pravděpodobnější, že se tam zbláznil nějaký generál, který našel skryté zásoby. Ale myslet si, že šlo o nějaké centrální vojenské rozhodnutí? Absolutně nepravděpodobné.

Je tu ještě jeden velký problém, propaganda. Vidíme, že ji do značné míry obstarávají emigranti, kteří utekli před Asadem ze Sýrie. Mají tendenci vždycky kreslit ďábelský obraz Asada. Dokonce se vytvářejí s podporou západních vlád organizace na Západě, které mají tuto funkci. SOHR je organizace, která vznikla údajně v roce 2006, ve skutečnosti se stala důležitou až na začátku občanské války. Kdo je zásobuje informacemi a kdo je pak čerpá? Kdo je zásobuje penězi? To jsou tzv. nevládní organizace s vládní podporou, v daném případě ne samozřejmě syrskou, ale britskou. Takto se informačně uzavíráme do smyčky a pak je vyvozování analytických závěrů nemožné. Vyšetřovat situaci ale prostřednictvím organizace, jako je SOHR, je nesmysl, to jsou emotivně naladěné propagandistické skupiny. Nechci vůbec snižovat jejich odvahu nebo znehodnocovat jejich cíl, ale z hlediska odborné analýzy problému jsou v podstatě nepoužitelní a teď jde o to, zachovat chladnou hlavu a situaci přesně zanalyzovat. Viník musí být potrestaný, protože šlo o válečný zločin.

Navíc několik týdnů Západ prožívá propagandistické problémy s Mosulem. Irácká vojska s podporou Američanů útočí na Mosul a útok je srovnatelný s útokem na Aleppo. Je to z vojenského hlediska srovnatelné včetně obklíčení, včetně humanitární katastrofy, ovšem západní média informace o Mosulu nedávají, ovšem pronikají na Západ přes arabská média. Potřebovalo se téma, které by zastínilo tragédii Mosulu, a téma použití chemických zbraní se nabízí. Když se podíváte na obrázky z Mosulu, jsou to úplně srovnatelné obrázky jako chemického útoku. Rozdíl je jen v tom, že tam padly konvenční granáty. Jsou to stejně zoufalé obrázky na malé děti, které se zmítají v křečích. Zločin je válka a ten, kdo tu válku začal, je zločinec.

Je to válečná situace. A první oběť války je pravda. To znamená, odpovídající struktury cedí, transformují a podsouvají informace. S tím je potřeba při jejich vyhodnocování počítat. Pokud média berou informace bez analýz a předávají je veřejnosti, veřejnost se dostane do emocí, politik se jim přizpůsobuje. To je začarovaný kruh.

Den před chemickým útokem se přihodil teroristický útok v Petrohradě, který zřejmě spáchal muslim ze Střední Asie. Nejprve, jak vnímáte úvahy, že Putinovi se vlastně takový útok hodí, protože může odvrátit pozornost od nespokojenosti ruských občanů s ekonomickou situací a mírou korupce? Dokonce bylo naznačeno, že za útokem na metro stály přímo ruské tajné služby…

To jsou právě ty řeči… Pravda je to, co se mi hodí. Někomu se hodí představa, že je Putin zločinec, tak mu bude přisuzovat i takové věci, jako je atentát v Petrohradě. Proboha, kdo má pro to nějaké důkazy? Nesmysl, nelogické. Druhá věc je samozřejmě reakce na demonstrace a Navalného film. Já si myslím, že film o korupci Medveděva nemohl udělat jednotlivec, za tím stojí skupina nebo instituce, není jasné, zda domácí nebo zahraniční. Struktura použité argumentace je málo srozumitelná. Na druhé straně platí, že kdyby desetina byla pravda, nazrál čas vyměnit premiéra. Kdyby desetina… On musí říct, co z toho je pravda a co nesmysl. Že mlčí, jen situaci zkomplikovalo. Vůbec to ale nesouvisí s tím atentátem.   

V českých novinách padlo zajímavé přirovnání, že Střední Asie představuje pro Rusko stejný problém jako pro nás muslimové z Afriky a Blízkého východu. Lze to brát vážně?

Ruská společnost je jiná než česká společnost. Na půdě dnešního Ruska byl islám dřív než křesťanství. Rusko je tradičně od dob Ivana Hrozného multikulturní společnost. Někdy to bylo v klidu, někdy konfliktní. Některé enklávy se chovají jinak než jiné. Tatarstán je nejbohatší část Ruské federace, protože je tam ropa. Mimochodem, Alláh miluje ropu, to jste si jistě všimla. Soužití pravoslaví a islámu má v Rusku velkou tradici, samozřejmě se to momentálně komplikuje, protože narostl džihádismus nejrůznějšího zaměření. Kdyby ale bylo automatické propojení konfliktu islám – Rusko, pak by nemohlo mít Rusko tak dobré vztahy s Tureckem nebo Íránem.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bohdalová a Gott? Zdeněk Zbořil proti Milionu chvilek. Otevřeně o Husákově době

10:10 Bohdalová a Gott? Zdeněk Zbořil proti Milionu chvilek. Otevřeně o Husákově době

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Že zde byli jen zlí rudí, hodní disentní a konečně hloupí, zbabělí šediví? Je…