Senátor Marek Hilšer v pořadu Prostor X vysvětloval, proč přidal svůj podpis pod žalobu na prezidenta. Popisoval, že cítí tlak společnosti a zdůraznil, že je potřeba rozhodnout o tom, jak by měla příští hlava státu vystupovat. Uvědomuje si, že přes Sněmovnu žaloba neprojde, přesto zdůraznil nutnost reagovat.
Kdo je nejlepší prezident?Anketa
„Myslím, že už několikrát různí odborníci upozornili, nejen pana senátora Lásku, ale i ostatní jeho kolegy, že Ústava není jízdní řád, a že se nedá měnit a přepisovat, když je zvolen prezidentem někdo, kdo se shodou okolností právě senátorům nelíbí, anebo se jim nezdá, jak se právě ten nebo onen chová,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Pan Láska je starý policajt a tomu jistě není divné, když čte nebo sepisuje nějakou stížnost nebo udání. Proto by mu mohli jeho kolegové vysvětlit, že jejich ‚žaloba‘ není trestní oznámení na Miloše Zemana, protože se nechová podle jejich výkladu Ústavy. Je to žaloba na instituci prezidenta a může znevážit i postavení senátorů a Senátu. A pokud ‚cítí tlak‘, mohl by si vzpomenout na dlouhodobou nepopularitou Senátu. Nebo třeba jen na zájem voličů o účast v senátních volbách, a možná by se mu ulevilo,“ dodal.
Hilšer s moderátorem v rozhovoru souhlasil, že Miloš Zeman je momentálně nejsilnějším politikem v ČR a zkritizoval premiéra. „Já, kdybych byl premiér, tak bych si asi nenechal mluvit do toho, kdo má být a nemá být ministr,“ prohlásil senátor a dodal, že neví, jaké politické obchody spolu Miloš Zeman a Andrej Babiš mají. „Může jít o cokoli. Rozhodně mě překvapuje to, že premiér, který se vždycky prezentuje jako silný hráč, silná osobnost, jako obchodník, který umí obchodovat, v podstatě teď při jednání s prezidentem, promiňte, že to tak říkám tak vulgárně, vypadá jako schlíplá slepice,“ uvedl také Hilšer s tím, že je to pro něj do určité míry překvapení.
„Naštěstí pan dr. Hilšer asi jen tak ministerským předsedou nebude. Navíc, když ani neví, ‚jaké politické obchody spolu premiér a prezident mají‘, měl by se zeptat a neobtěžovat svou neznalostí. Jeho honorář, který dostává za to, aby věděl, je jistě víc než přiměřený,“ uvedl Zbořil. „A konečně by se neměl přidávat, jako lékař, k některým svým kolegům, kteří usuzují na osobnost různých politiků z toho, jaké jsou o nich šířeny fotografie v Blesku, v ČT nebo na TV Nova. Stejně jako se nikdo nezabývá tím, jak pan senátor vypadá, když někde pubertálně exhibuje, ale spíše tím, co říká, jaké má názory a konečně i o to, jak umí číst Ústavu ČR a jak její ustanovení chápe,“ dodal.
Kubera se novým kouskům učit nebude
Moderátor připomenul i senátorova slova o tom, že prezident je loutka čínských komunistů. To ale Hilšer mírnil, když konstatoval, že prezident „jen“ dělá politiku, která vyhovuje některým podnikatelům v této zemi. Podle senátora je namístě otázka, zda je dobře, že přistupujeme na hru Číny a že prezident rozhoduje jen v zájmu nějaké skupiny. Výtky měl také vůči předsedovi Senátu. Jaroslav Kubera prý pokračuje ve zvycích z 90. let. „Pan předseda Senátu se po svých zkušenostech z minulosti a vzhledem k svému věku asi novým kouskům učit nebude. Ani když si to pan senátor Hilšer bude přát,“ reagoval politolog. „Pokud jde o to, kterým ‚podnikatelům v této zemi‘ prezident pomáhá a kterým nikoli, měl by mu pan senátor, když už si to začal myslet, také poradit, kteří jsou ti, kteří si jeho pomoc zaslouží, a kteří nikoli. Pokud to neví, měl by se zachovat jako při svatebních obřadech ve Spojených státech, kde podle jeho CV také nějakou dobu žil, a říct to buď teď, hned, anebo o tom mlčet až do smrti,“ dodal.
S odkazem na londýnský tribunál hovořil Hilšer o odebírání orgánů v Číně. Vlády, které s Čínou spolupracují, by si dle senátora měly uvědomit, že spolupracují se zločinným režimem. Upozornil, že v našem kulturním zázemí se dá těžko věřit tomu, že by byl stát zapojen do nelegálního odebírání orgánů. Upozornil i na to, že čekací doba na transplantaci orgánu je v Číně 14 dní. Zmínil, že prezident o tomto vůbec nemluví a nemluví ani o ‚koncentračních táborech‘, kde lidi převychovávají. „K tomu by se nemělo mlčet a ne říkat ještě, že vláda dobře stabilizuje společnost,“ podotkl Hilšer.
„Když pan senátor tak dobře rozumí tomu, jak spravovat zemi a stát o velikosti ČLR a počtu jejích obyvatel, mohl by se ve prospěch vytváření ‚občanské společnosti‘ v zemi s tisíciletou kulturou k nějaké akci přidat. Jako přípravu na svou účast by se mohl pokusit napravit věci okolo nelegálního odebírání lidských orgánů v ‚našem světě‘, pokud do něho patří kosovsko-albánské horory, na které poukázala soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii paní da Ponte,“ doporučil politolog. „Anebo by si mohl zkusit prozkoumat americkou věznici na Guantánamu. To je také v našem ‚kulturní zázemí‘, ale zatím to tak vážně jako v Číně nebereme. Tak ať se na to v Senátu PČR podívají a do těch Číňanů se konečně někdo pustí. Pokud pan senátor neví, co to bylo Son My, respektive My Lai, rád mu to vysvětlím. Byl jsem tam a ty hroby povražděných žen a dětí našimi nepotrestanými přáteli z našeho kulturního okruhu jsem viděl,“ dodal.
Zkušenosti senátora Hilšera utvrzují v tom, že by měl uvažovat znovu o kandidatuře na prezidenta. „Do prezidentských voleb je ještě dlouhá doba, i když lidé jako pan senátor současného prezidenta už několikrát pochovali. Ale budiž mu přáno! Už teď má mezi svými kolegy v Senáru nejméně tři konkurenty (Czernin, Drahoš, Fišer) a jistě se objeví v blízké budoucnosti ještě několik dalších. Bude to mít trochu těžší, jeho svlékací performance jsou okoukané, a tak by měl přijít se něčím originálnějším. Ale doporučuji: králíka nestahovat! To nezabírá,“ uvedl Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
„Vítězný tým“ se zdá být trochu podezřelý. Kdo v něm bude?
Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Hodlá sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz ČTK k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran. „Chci sestavit vítězný tým, abychom porazili Andreje Babiše ve volbách do Sněmovny 2021. Abychom mohli udělat nutné reformy: v boji s byrokracií, ve školství, v digitalizaci, v penzích, abychom snížili daně. Abychom konečně stavěli dálnice. Zkrátka: abychom překonali současnou bezobsažnou politiku, marketingové šílenství, vládní bezradnost a rozdávání a posunuli naši zemi mezi nejlepší na světě,“ napsal Fiala.
„Jako ex-katedrální politologický plán je to dobré. Teď bude jen třeba, dát tomu politický rozměr. Sice se nechce věřit, že by nás ODS mohla ‚posunout mezi nejlepší na světě‘, ale ještě je třeba říct v čem. A také ten ‚vítězný tým‘ se zdá být trochu podezřelý. Kdo v něm bude? Piráti tato slova odmítli hned včera, o SPD a KSČM také jistě nepůjde, a která z těch téměř pětiprocentních politických stran bude riskovat spolupráci s ODS je také dost nejisté. Takže jediná naděje je zase jen program ‚antibabiš‘ nebo Milion chvilek... Když už se asi nezazelená, třeba se alespoň trochu zažlutí,“ reagoval politolog.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný poskytl rozhovor, ve kterém jako jeden z mála z českých politiků podpořil myšlenku, že by se v Česku mohl konat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. „Dovedu si to představit, není to věc, která by mi jakkoli osobně vadila. Dokonce bych v situaci, kdy potomci sudetských Němců rezignovali na majetkové či finanční požadavky, v tom viděl jakousi symbolickou tečku za vzájemným vyrovnáním všech historických křivd, které Němci způsobili Čechům za druhé světové války a které potom v některých excesech způsobili po konci války Češi Němcům,“ zdůvodnil Výborný pro Právo.
Mgr. Marek Výborný
„Pan Výborný zřejmě neposlouchá nebo nechce slyšet, jak o tomto problému mluví jeho sestry a bratři. A hlavně, co si myslí lidé o restitučních nájezdech na ČR už od roku 1993, ale hlavně v posledních dnech a týdnech. Možná, že považuje ‚akci Walderode‘ za vyřízenou a předpokládá, že to podobně dopadne i s restitucemi pobělohorských Lichtenštejnů,“ uvedl Zbořil. „Mne na jeho slovech zaujalo zejména to, že podobně jako v devadesátých letech jeho otec a jeho kolegové z KDU-ČSL, se zase vrací k hodnocení druhé světové války jako fotbalového utkání. Někdo zapískal v Mnichově nebo 15. března 1939 v Praze, začalo se trochu válčit a potom 8. nebo 9. května 1945 v Evropě a 2. září téhož roku v Tichomoří někdo odpískal konec. Všichni si podali ruce, někdy se i na sebe usmáli a bylo to vyřízeno na věky věků,“ dodal.
Psali jsme:
Agentka Čaputová? Může být hůř
Při návštěvě Maďarska se slovenská prezidentka setkala jak s hlavou státu Jánosem Áderem, tak i s premiérem Viktorem Orbánem, informoval před nedávnem deník Blesk. Při té příležitosti odmítla tvrzení některých maďarských provládních médií, podle nichž je agentem amerického finančníka maďarského původu George Sorose. „Myslím si, že každé seriózní médium by se mělo vyhýbat šíření konspirační propagandy,“ zareagovala Čaputová.
„Paní prezidentku Čaputovou podezření, že slouží zájmům někoho ze zahraničí, bude provázet asi celou dobu jejího úřadování. Není to také asi její vina, ale to neznamená, že když ji jako Sorosovu agentku označili i během první oficiální návštěvy v Maďarsku, že to nebude příště horší. Měla by s tím počítat, protože tak jako její přátelé kritizovali její politické konkurenty, tak i ona bude snadným terčem a bude potřebovat velkou sílu a dobré přátele, aby se jí mezi Scyllou a Charybdou politického nepřátelství podařilo proplout,“ komentuje politolog.
Do jejího prohlášení se pustil filozof a poslanec Národní rady Slovenské republiky Ľuboš Blaha, zvláště do části o tom, že není agentkou Sorose. „Pointa přece není v tom, že je někdo potvrzený Sorosův agent, jako kdyby existovala nějaká oficiální kartotéka, ve které najdete seznam agentů. Pointa je, že Čaputovou z napojení na Sorose obviňují média sousední země a myslí si to o ní půlka Slovenska. Neboť má nějakou minulost. A to se nedá vyvrátit naštvaným dupnutím. Myslíte si, že maďarští novináři neznají její životopis? říká poslanec. Vysvětluje, že označení ‚agentka Sorose‘ neznamená, že by Čaputová vysedávala s miliardářem v New Yorku a organizovala spiknutí. Znamená to prý, že byla ‚nacucnutá‘ na jeho nadaci a sloužila k šíření liberálně globalistické ideologie, kterou podle něj tlačí Soros. ‚A děláte to dodnes‘,“ obviňuje prezidentku.
„Pan poslanec je dnes zřejmě nejviditelnější a nejslyšitelnější kritik paní Čaputové. Téměř každý den se objevují jeho úvahy a komentáře, často i několikrát opakované, na sítích a webech, které budou brzy označovány za inspirované ze zahraničí,“ uvedl Zbořil. „Třeba má pravdu. Já to neumím posoudit. Ale paní Čaputová volby vyhrála, a protože je nikdo nepovažuje za zfalšované, bude úřadovat v prezidentském paláci celý svůj termín. Nic na tom nezmění ani otázky, zda vystudovala řádně nebo neřádně, ani s kým uzavírala svá politická přátelství. Víme z Prahy, jak to vypadá s rituální kritikou řádně zvoleného prezidenta, a proto jí můžeme přát, aby se s podobnou podlostí jako český prezident nemusela na Slovensku setkávat,“ dodal.
Kdo ví, zda „socialistické plánování“ Leyenové nevyvolá neočekávané události
Máme novou předsedkyni Evropské komise. Ve své vizi, kterou přednesla Ursula von der Leyen v europarlamentu, slíbila tvrdý boj proti klimatickým změnám. „Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 nestačí,“ prohlásila.
„Všechna dosavadní předvolební i povolební vyjádření paní Uršuly se mi zdají být jen pěnou dní. Až bude na stole zpomalení nebo zastavení růstu německé a evropské ekonomiky, až dojde na mnou předpokládanou pracovní mobilizaci, bude to muset i paní předsedkyně EK rozhodovat a řešit, řečeno dávnými slovy Helmuta Kohla, tradičními prostředky. Zatím je toto prohlášení nikoli snad na úrovni Grety Thunberg a jejích obdivovatelů z FFF, a ve Vatikánu či OSN, ale kdo ví, zda toto ‚socialistické plánování‘ nevyvolá tak neočekávané události, že klimatická neutralita nebude jen oslabena, ale i zapomenuta. Stačit k tomu bude jen trochu válečného nadšení někde na ‚okrajině‘ Evropy,“ komentuje Zbořil.
Nobelova cena míru pro kapitánku? „Ani bychom se tomu nemuseli divit“
Německá kapitánka Carola Racketeová vzbudila rozruch, když koncem června s humanitární lodí Sea-Watch 3 i přes zákaz vplula do přístavu na ostrově Lampedusa se 40 africkými migranty na palubě. „Je to zachránkyně a hrdinka. Měla by mít sochu,“ uvedl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek pro Český rozhlas a připomněl Nicholase Wintona, který před nacisty zachránil stovky židovských dětí. „To také nebyla žádná akce státu, probíhalo to za dramatických okolností a on vlastně také nabádal ostatní židovské rodiny, aby své děti poslaly vlakem do Británie,“ dodal.
„Nesedí mi to, a pokud se nemýlím, pan Rozumek se takto nebo podobně vyjadřuje opakovaně. My sice dnes nevíme, jak se situace s ‚africkými migranty‘ bude vyvíjet, ale migrační nenávist už je v EU trvale přítomná a je jedno, kdo ji zde pěstuje a šíří. Zda je to nějaká neziskovka, komerčně orientovaná organizace ‚pro pomoc uprchlíkům‘, nebo ti, kdo se bojí průvodních negativních jevů řízené migrace o možném epidemickém šíření eboly, zatím jen v Kongu, může být vysvětlováno jakkoli, ale obavy se šíří mnohem rychleji než onemocnění samotné,“ uvedl Zbořil.
„Srovnání s akcí Nicholase Wintona mi nepřipadá vhodné, možná až nestoudné. Ale snad jen proto, že víme, co to byl holocaust. Pan Winton masové vraždění Židů nepropagoval ani neorganizoval, ale nejméně tři vlády evropských států a jedna ze zámoří se o utrpení běženců zasloužily mírou nesmírnou,“ dodal.
Nyní se dokonce hovoří i o tom, že by mohla Racketeová obdržet Nobelovu cenu míru. S touto myšlenkou přišel peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa. „Když se podíváme na seznam oceněných Nobelovou cenou míru v posledním půlstoletí, ani bychom se tomu nemuseli divit. Spíš jde o to, zda by se paní Racketeové v takové společnosti líbilo. A když ano, je otázkou, kdo si jí bude proto víc vážit,“ komentuje Zbořil.
I v uplynulém týdnu doznívaly debaty, které se týkaly 80. narozenin Karla Gotta. Česká novinářka žijící v Kanadě, bývalá tisková mluvčí KDU-ČSL a lidovecká aktivistka Alexandra Alvarová se ve facebookové diskusi vyjádřila takto: „Často přemýšlím, co bude, až umře Gott. Ne, vážně, fakt. Ne, že bych mu to přála, ale nějak cítím, že v životě lidí, co se jim stýská po socíku, nastane hrozné prázdno. Čert ví, co to s nimi udělá. Gott tím zpíváním v podstatě omalovával ten komunistický průser na růžovo a díky němu jim na to zůstaly dojemné vzpomínky,“ poznamenala Alvarová. „Starosti paní Alvarové o budoucnost českého národa‘, kterého si spíše nepovažuje než váží, bych chtěl mít. Kde ale přišla k tomu ruskému jménu Alexandra? Nebylo to, probůh, za socíku? To bych pak těm jejím obavám lépe rozuměl. Anebo asi u ní v té Kanadě ‚nastalo hrozné prázdno‘,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
