Líbí se vám, jak v České republice dopadly eurovolby?Anketa
Komentování hlavní události minulého týdne začíná Zdeněk Zbořil pohledem na rekordně nízkou účast ve volbách do Evropského parlamentu, která činila 18,2 procenta. „Pro mě to nebylo nic překvapivého, protože ještě v pátek jsem v interview pro jednu televizi říkal, že se obávám, že účast nepřekoná dvacet procent. Ta redakce se toho asi tak zalekla, že to z toho interview vystřihla,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil, jenž noční vyhlašování výsledků voleb sledoval ve Francii. Pouhých 18,2 procenta voličů nepředpokládal, ale zdá se mu to do jisté míry i pochopitelné.
„Pořád tady stojí těch 21 českých europoslanců z celkového počtu 751, takže si spousta lidí myslí, že nejsme na důležité koleji a že nemůžeme čelit té masivní převaze ostatních států. Ještě hůř je na tom Slovensko, ale v těch postkomunistických zemích volební účast překročila vyšší procenta jenom tam, kde mají očekávání, jaká jsme měli my při hlasování o vstupu do Evropské unie. Možná ale ti, kteří k volbám nešli, mají tak trochu pravdu, že zase tak o moc nejde, že se rozhodnutí Evropské unie schvalují někde jinde,“ konstatuje politolog.
Fotogalerie: - Výsledky v Lidovém domě
Předvídaný vzestup TOP 09 se dostavil
Málo očekávané je druhé místo TOP 09 jen s minimální ztrátou na vítězné ANO. „V té souvislosti mi dovolte jednu osobní poznámku. Před necelými čtyřmi měsíci jsem řekl pro ParlamentníListy.cz, že očekávám vzestup TOP 09. A asi tak 90 procent diskutujících mě považovalo za hlupáka a dávalo to i těmito slovy najevo. Ale ukazuje se, že TOP 09 má potenciál, i když se obávala dát si na kandidátku Miroslava Kalouska. Ale jak jsme ho slyšeli na tiskové konferenci k výsledkům, tak tu kandidátku pro Evropské volby považuje za svůj úspěch,“ podotýká politolog.
Psali jsme:
Překvapen je úspěchem Svobodných, naopak výrazné ztráty ODS čekal. „Po všech malérech, které prožili v posledních dvou, třech letech, se zdá, že se ještě ničemu novému nenaučili a že dokonce nic nového dělat nechtějí. To, že bojovali tak vehementně s korunou proti euru, je sice hezké, ale nic nového pod sluncem. Není to program, který by byl nosný pro budoucnost. Ale i tak se ukázalo, že ODS má, sice miniaturní, ale přece jen elektorát,“ míní Zdeněk Zbořil s tím, že zvolení dva europoslanci Jan Zahradil a Evžen Tošenovský jsou z ODS jediní, kteří v europarlamentu mohou něco dělat.
Pospíšilovi stačily plakáty v Praze a Plzeňském kraji
Oceňuje výsledek KDU-ČSL, která v konkurenci etablovaných stran zaostala jen čtyři procenta za ČSSD, ale o více než dvě procenta porazila ODS. „Je to spíš úspěch KDU-ČSL než pana doktora Svobody, protože v debatách nepůsobil přesvědčivě. Lidovci mají dost silnou část elektorátu, která je ochotna vyrazit k volbám, ať prší, nebo svítí slunce. A zdá se, že už překonali své problémy, které měli s panem Čunkem, panem Cyrilem Svobodou a vlastně i s panem Kalouskem, když se rozcházeli, že už se zase stávají tou klidnou silou, která má jistou popularitu. Nečekal jsem tak velký jejich úspěch, ale řekl bych, že mu můžeme rozumět,“ přiznává politolog.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Jasné prvenství exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila v počtu preferenčních hlasů přičítá tomu, že si lidé pořád pamatují, že se stal obětí intrik uvnitř ODS. „Několik let zachraňoval tvář ODS, a ta se mu za to odměnila, že ho vyhodila ze všech funkcí, kterých mohla. I když neměl tentokrát tolik příležitostí jako jiní kandidáti, tak stačilo, že se objevil v Praze a Plzeňském kraji na plakátech, aby dosáhl výrazného výsledku. V ODS neuměli docenit nejen jeho odborné znalosti, ale zejména ty politické schopnosti, kterými straně pomáhal,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Třetí místo ČSSD nezpůsobila nízká volební účast
Chápe první reakci Andreje Babiše, který prohlásil, že vítězství ve volbách je pro hnutí ANO psychologicky důležité. „Po dlouhých týdnech jasného vedení v průzkumech vyvolaly ty poslední dny uvnitř ANO napětí a nejistotu. Andrej Babiš se dokonce nechal slyšet, že to žádná sláva zřejmě nebude. Ale ANO první skončilo, byť s odřenými zády, a pro hnutí, které šlo teprve do druhých voleb, to je v každém případě psychologická podpora, že jsou poprvé ve volbách na prvním místě,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil s tím, že ale evropské volby nelze přeceňovat.
Premiér Bohuslav Sobotka se snažil odpoutat pozornost od až třetího místa ČSSD poukazováním na to, že první tři strany získaly shodně po čtyřech mandátech. Když už byl dotlačen k odpovědi, tak tvrdil, že sociální demokracii ani tak neporazily ANO a TOP 09, ale nízká volební účast. „Myslím, že Sobotkův názor není správný, že nízká volební účast poškodila prakticky všechny strany. Možná kdyby se to analyzovalo, tak bychom zjistili, že i KSČM a KDU-ČSL dosáhly úspěchy jenom relativní, nikoli absolutní,“ upozorňuje politolog.
Kyselé hrozny předsedy ODS
Zatímco předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v prvním vyjádření litoval, že jsme se zařadili k zemím, v nichž vyhrála populistická strana, šéf ODS Petr Fiala okomentoval triumfální úspěch Jiřího Pospíšila tak, že jeho strana alespoň získá ve sněmovně zpátky křeslo, o nějž kvůli exministrovi přišla. „Výrok pana Fialy ani není třeba komentovat, to jsou skutečně jenom nějaké kyselé hrozny. Ale pokud jde o výrok pana Schwarzenberga, tak ten má jistou hodnotu,“ potvrzuje Zdeněk Zbořil.
Karel Schwarzenberg
„Málo platné, hnutí ANO na vlně odmítání dosavadního politického establishmentu a toho způsobu vládnutí, který se tady praktikoval, vyhovuje určitým zájmům, které se hodí českým občanům bez ohledu na to, jak jsou politicky orientováni. Ale na jisté vlně populismu nebo odmítání toho, co tady bylo, se svezla také TOP 09. Pozor však na pojem populismus. Protože skutečně ty tzv. populistické strany v mnoha evropských zemích, tady ve Francii je to přímo drtivé, mluví tu všichni o šoku z vítězství Front National, uspěly, podívejme se i do Maďarska,“ vybízí politolog.
Kmotrovská větev kauzy Nagyové se začíná odkrývat
Zbořil poukazuje také na dnes obecně přijímaný názor všemi možnými stranami zleva i zprava, že by Evropská unie neměla zaniknout, ale že by se měla totálně změnit. „A takové ty řeči, že všechno zavinil Václav Klaus včetně toho, že lidé nešli k volbám, tak to je úplný nesmysl. Tak to by musel Václav Klaus ovlivnit situaci na Slovensku, i třeba ve Francii. Problém je, že ve všech zemích mají nějaký problém s porozuměním tomu, čeho ta převážně socialisticky orientovaná Evropa doposud dosáhla,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Z ostatních událostí uplynulého týdne stojí za zmínku zveřejňované odposlechy expremiéra Petra Nečase se svou pravou rukou Janou Nagyovou, jimž se hojně věnovala především MF Dnes. „Část veřejnosti to určitě zaujalo a zejména to, že původně byl Petr Nečas v té šlamastyce jenom okrajově, zatímco dnes se zdá být hlavním hráčem. Ale co si málokdo uvědomuje, že když se tu volalo, že akce pana Ištvana nepřinesla žádné rozuzlení směrem k těm tzv. kmotrům, tak tady se ukázalo, že se na tom pracuje a že to zřejmě může být jeden z důležitých momentů celé té kauzy,“ poznamenává politolog.
Půjde o týden personálního účtování za výsledky voleb
„Na té mediální pozornosti mě udivuje to, že si paní Nagyové všímají kvůli kdejaké blbosti včetně dárků, co dostávala, ale že se pořád nikdo nesnaží zabývat tím, pro koho vlastně pracovala. Jestli pracovala pro sebe, aby se mohla vdát za Petra Nečase, nebo pro ty tzv. kmotry, nebo zda nepracovala ještě pro nějaké další skupiny, které jsou zatím ve stínu a o kterých se v celém tom případu zatím nemluví,“ zamýšlí se Zdeněk Zbořil.
V začínajícím týdnu očekává, že politické strany, které uspěly v eurovolbách, to budou chtít náležitě prodat. „I když důležitost těch voleb není tak velká, pro politický marketing je to docela dobrá příležitost, jak zvýšit svoji popularitu. Koneckonců je to jeden postupný krok a na podzim čekají další volby, a ty mohou být pro některou stranu rozhodující. Předpokládám, že se budeme zabývat také podílem některých politiků na volebním úspěchu, či neúspěchu,“ konstatuje politolog.
Změněná situace na Ukrajině ovlivní českou diplomacii
Čeká také na nějaké rozuzlení na Ukrajině, které ovlivní českou zahraniční politiku. „Už ta realitě pravděpodobně neodpovídající zpráva o tom, že pan Zaorálek má být navržen na evropského komisaře, je z té oblasti, která by mohla být podnícena nějakou změnou situace na Ukrajině. A dopadem této změny alespoň na těch několik zemí střední Evropy, které jsou v tom bezprostředně angažovány. Myslím tím Polsko, Slovensko, Maďarsko a Českou republiku,“ uzavírá Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
