Jefim Fištejn a Oskar Krejčí k aktuální situaci. Co dodat než: Čtěte

12.02.2015 18:07

Dnešní ranní dohodu čtyř státníků z běloruského Minsku považuje politolog Oskar Krejčí za úspěch německé kancléřky Angely Merkelové, která poté, co situaci zanedbala, nyní napravila, co se dalo. Politický komentátor Jefim Fištejn poukazuje za klíčový bod dohod ten, který pojednává o kontrole státní hranice. Rusko si tím prý ponechává otevřená zadní vrátka. Zároveň se obává, aby to celé nebyla ze strany Ruska jen lest.

Jefim Fištejn a Oskar Krejčí k aktuální situaci. Co dodat než: Čtěte
Foto: kremlin.ru
Popisek: Z jednání v Minsku (zleva: Vladimir Putin, Francois Hollande, Angela Merkelová, Petro Porošenko)

Po více než šestnácti hodinách jednání mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidenty Ruska, Ukrajiny a Francie Vladimirem Putinem, Petrem Porošenkem a Françoisem Hollandem se v běloruském Minsku podařilo vyjednat dohodu o příměří, které začne platit o půlnoci 14. února. Dále byl ujednán průběh demarkační linie a ústavní reforma, která zajistí práva obyvatel Donbasu. Z minského summitu vzešly dva podepsané dokumenty. První obsahuje prohlášení zmíněných čtyř státníků, druhý, který podepsali i vůdci proruských separatistů, se týká komplexu opatření, aby se minská mírová dohoda z loňského září uplatnila v praxi.

„Dlouhé jednání svědčí o tom, že dosažení kompromisu bylo nesmírně obtížné, ale rozejít se nemohli dříve, než toho kompromisu dosáhnou. Je třeba říct, že to byla mimořádná ukázka elegantní, důsledné, poctivé summitové diplomacie. Je třeba smeknout před všemi účastníky, před jejich fyzickým výkonem i před tím, že spory mezi sebou nevzdali a našli kompromis, protože byli přesvědčeni, že se musí dohodnout. Situace kolem Ukrajiny je nesmírně složitá a Evropská unie se dostávala do pasti. Ten, kdo by musel platit, by bylo Německo. Také bylo tím, kdo inicioval schůzku. Podle mého názoru, když Angela Merkelová situaci dlouhodobě zanedbala, nyní napravila, co se dalo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Oskar Krejčí.

Rusko si chce ponechat kontrolou státní hranice otevřená zadní vrátka

„Z těch bodů uzavřených dohod pokládám za kruciální ten, který pojednává o kontrole nad státní hranicí státu Ukrajina. Říkám to takhle obřadně, abych zdůraznil, že kontrolu nad hranicí suverénního státu nehodlá vrátit tomuto státu sousední stát Rusko a trvá na tom, že kontrola ukrajinské hranice je pro něj nejdůležitějším bodem. Proč? Protože tento bod přijde na řadu až po splnění všech ostatních. Až poté, co se budou konat místní volby, bude provedená ústavní reforma, tak teprve na konci roku 2015 po uskutečnění všech těchto bodů dojde k předání kontroly nad státní hranicí, pokud k ní vůbec dojde,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz publicista a politický komentátor Jefim Fištejn.

Je přesvědčen, že Rusko si tímto chce ponechat otevřená vrátka k tomu, aby mohlo znovu a znovu zasahovat do vnitřních záležitostí na území Ukrajiny. „Když některý z těch předchozích bodů smlouvy bude splněn jinak a Rusko s tím nebude spokojeno, tak může kdykoli skrze otevřenou hranici poslat na území Ukrajiny cokoli. Vojska, zbraně, munici, což je v naprostém rozporu s tvrzením, že doteď Rusko nikdy nic takového nedělalo, neposílalo a žádný človíček v uniformě nepřekročil tuto hranici. Pokud člověk nechce být za úplného blba, abych to řekl placatě, tak musí umět číst. Hranice je základní bod tohoto nového uspořádání,“ konstatuje Jefim Fištejn, bývalý poradce premiéra Jana Fischera.

Všechna témata, která se řešila válkou, zůstávají k diplomatickému jednání

Pochvaluje si, že podpisem dohody snad skončí jednak krveprolévání na ukrajinském území, ale i válečné dobrodružství, které má jméno Novorusko. „Rusko podpisem dává najevo, že nezávislý stát Ukrajina v jeho dnešní hranici platí. Co zbývá z projektu Novorusko, ale to bude záležet na obyvatelstvu, je autonomie. V dohodě se píše, a to je důležité, že platí pro jednotlivé regiony Doněcké a Luhanské oblasti, ne pro celé oblasti, ale pro jednotlivá území, momentálně v držení separatistů. Jaká bude podoba možné autonomie, bude především věcí místních obyvatel, a ti jsou v tomto směru rozpolcení,“ připomíná publicista, že milion obyvatel utekl do Ruska, milion a možná více utekl na Ukrajinu.

V prvních reakcích na uzavřené dohody se v komentářích objevovalo, že úmluvy jsou výhodnější pro Ukrajinu. „Otázka je, co je výhodné. Výhodný je mír, to je první věc. Druhá věc je, že všechna témata, která se řešila válkou, zůstávají předmětem jednání u diplomatického stolu, ale hlavně doma, na Ukrajině, v budoucím novém Parlamentu, v nových vztazích mezi regiony, což bude výsledek úpravy ukrajinské ústavy. Žádné téma nebylo zahozeno, jenom je budou řešit, doufám, jinak než válkou,“ zpochybňuje Oskar Krejčí názor, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl podepsat něco, co by mohlo být interpretováno jako nevýhodné pro ruskou stranu.

Text dohod je potvrzením, že na straně separatistů bojují ruské jednotky

Jefim Fištejn přiznává, že neví, jestli ruská strana nepodepsala dohody s tím, že je třeba pozítří poruší a prohlásí, že něco porušila ukrajinská strana, a proto Rusku nic jiného nezbývá než mohutná ofenzíva. „I to se může stát. Proto je trochu předčasné mluvit o tom, která strana vyhrála a která prohrála. Každopádně v očích mezinárodního společenstva je to jasné v tom smyslu, že Rusko souhlasilo s územní celistvostí Ukrajiny. Když mluvili o nějakém druhu autonomie pro jednotlivá území Doněcké a Luhanské oblasti, tak mluví o jejich autonomii uvnitř Ukrajiny, a nikoli mimo. Takže řeči o tom, že to jsou území separatistická, která by se mohla odpojit od Ukrajiny, jsou už bezpředmětné,“ tvrdí politický komentátor.

Podle něj Rusko pod tlakem řady okolností především odhodlanosti ukrajinských armádních jednotek muselo uznat realitu, že není schopno vést hybridní válku na území celé Ukrajiny a s tou hybridní válkou počítalo. „Mimochodem když čtete text dohody, že z východní Ukrajiny se mají stáhnout cizí vojska, tak přece na straně Ukrajiny žádná vojska nebojují. Tam mohou být dobrovolníci tu z Polska, tu z Chorvatska, ale nejsou to vojska. Zato na straně separatistů bojují ucelené jednotky Ruské federace, zcela oficiálně jednotky Čečenska, které je také součástí Ruské federace. Takže samotný text prozrazuje něco, co se nám snažili po celou dobu zakrýt, že na straně separatistů nebojují jednotliví dobrovolníci, ale celé vojenské jednotky,“ odhaluje Jefim Fištejn.

Jednání bylo snazší, když se ho nezúčastnily USA, které podporují válku

Prvotní nadšení z uzavření dohod, které přinesou těžce zkoušené zemi příměří, vystřídaly obavy, aby to nedopadlo jako v případě prvních dohod z Minsku ze září minulého roku. „Všechny dohody, které byly dosaženy jak v Minsku, tak obecně v tom normandském formátu, jsou relativně snadné, protože jeden z hráčů, a to ten, který podporuje stranu války na Ukrajině, to jsou Spojené státy, se jednání neúčastní. Jinými slovy základ toho úspěchu teď v Minsku byl položen nejen tím jednáním Merkelové a Hollanda v Kyjevě a v Moskvě, ale i Merkelové ve Washingtonu. To, že se Merkelové podařilo podle všeho přesvědčit Obamu, že jednání v Minsku musí být cesta k řešení, je podle mě naděje, že se dohody dodrží,“ míní pro ParlamentníListy.cz politolog Oskar Krejčí.

Zároveň ale poukazuje na to, že v místech bojů působí spousta batalionů, které neposlouchají Kyjev a bojují proti povstalcům. „Ale také povstalci si budou muset uvědomit, že válečné řešení krize na Ukrajině neexistuje. Musí si uvědomit, že všechna témata – hlavně posílení pravomocí, ochrana jazyka, otevření ekonomiky Donbasu – zůstávají otevřená, ale budou předmětem jednání u stolu, nikoli na bojišti. Když pochopí, že získali právo jako rovnocenná strana účastnit se dalších jednání, tak podle mého názoru není problém odložit zbraně. Musí být ale dodrženo, že jednání budou probíhat. Nemůže se Kyjev tvářit jako vítěz a nejednat s těmi tzv. separatisty. Kdybych to chtěl říct ošklivě, tak platí jednoznačně, že pučisté z Kyjeva se musí dohodnout s povstalci na jihovýchodě,“ podotýká profesor Oskar Krejčí.

Snad to není od Rusů lest, jako předvedli už několikrát v minulosti

Separatisté podepsali jen část dohod, tu vojensko-strategickou, tedy příměří a stažení těžkých zbraní. „Takže není jasné, zda souhlasí s tím ostatním. Ale separatisté jsou naprosto odkázaní, a ta odkázanost mi připadá jako poměrně slabé slovo, na Rusko. Separatisté jsou vysloveně loutkami kremelských loutkářů, kteří jimi tak či onak pohybují po tom jevišti. Oni k tomu nemají co říct, protože bez ruských zbraní a munice by nepřežili týden. Dnes ráno, ještě než přišla informace o podepsání dohody, tak na všech ruských webech byla zpráva, že vůdci separatistů odmítli dohody jako celek. Ale hodinu poté už souhlasili přinejmenším s tou vojenskou částí té dohody. Takže tam stačí zavolání z Kremlu nebo od řídících důstojníků a říct jim ´Neblbněte a podepište aspoň toto´,“ myslí si Jefim Fištejn.

Zároveň se ale obává, jestli celá dohoda není jen lest, protože v minulosti se to už mnohokrát stalo. „Copak si nepamatujete na oficiální prohlášení ruského ministra zahraničí Lavrova velmi pobouřeného domněnkami, že ruská vojska mohou být na Krymu? Říkal, že to je nehorázná lež, ale hodně nehorázná. Ale za dva týdny potom Putin v Kremlu vyznamenal oficíry, kteří na Krymu vedli tu operaci. A tentýž Lavrov, aniž by mrknul okem, řekl: ´Takhle my jednáme, vojenská lest je přece normální věc, běží válka´. Tak já nevím, jestli i toto není vojenská lest. To nemohu vědět, to se dozvíme za pár týdnů,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz publicista Jefim Fištejn.

 

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

10:10 Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Rozhoduje se podle zákonů? A kterých? Nebo jen podle zvůle někoho, kdo se bo…