Bývalý ministr financí a nynější předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek už nebude v příštích parlamentních volbách kandidovat do sněmovny. Chce ale jednat s dalšími stranami o vytvoření předvolebního bloku. Řekl to v Otázkách Václava Moravce České televize.
„Už jsme takových překvapení dávaných do souvislosti s panem exministrem zažili dost, abychom byli i nadále pozorní a nedůvěřiví. Pokud jsem četl pozorně, řekl také, že z politiky neodchází a bude usilovat o vytvoření předvolební nebo povolební koalice.
Je to ale asi jen takové prázdninové, jak říkal Václav Havel, letní přemítání. Někteří tomu říkali ‚letní přemílání‘. Tak se nechme překvapit, za pár dní by to zase mohlo být jinak,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
Svá slova pak potvrdil i pro idnes.cz. „Já chci mít při jednáních volné ruce, chci říkat, že v tom žádné osobní politické ambice nemám, moje ambice budou ambice voliče a občana, který si přeje vznik vítězného projektu tradičních politických stran,“ vysvětlil ještě Kalousek. Podle něj v politice vyjednávají lídři, ale rozhodují celé strany, ve kterých je potřeba všechno odpracovat. „To znamená, že chci využít toho, že za ta léta působení v politice znám kde koho a chci s nimi vést neformální rozhovory. Samozřejmě zůstávám v TOP 09, stále zůstávám poslancem, jen máme ve straně nové vedení, které má obrovský potenciál a jsem připraven mu pomáhat. Jen prostě nebudu kandidovat do poslanecké sněmovny,“ dodal ještě Kalousek.
Psali jsme:
„Nevím čeho se obávat víc. Zda Miroslava Kalouska poslance na očích veřejnosti anebo politického lobbisty (také se někdy říká šíbra) v temném zákulisí české politiky. V té své charakteristice svého politikaření má MK samozřejmě pravdu. Pro jeho způsoby je lepší, když na ně není vidět, pro občany ČR nikoliv,“ podotýká Zbořil.
Kalousek v dolní komoře působí nepřetržitě od roku 1998.
„Jeho kariéra se celá ta léta odehrávala na politickém jevišti před i za oponou. Měl úspěchy i osudové neúspěchy. I on by mohl napsat svou knihu Jak jsem se mýlil v politice. Přímo symbolizoval hlavní rysy české politické kultury v dobrém i špatném, možná i nejšpatnějším slova smyslu. Jeho obdarování ukrajinsko-ruské pilotky Savčenkové dýkou, plédování pro myanmarskou „disidentku“ Su Ťij, aby se jí dostalo Nobelovy ceny míru, a jeho mávání nebo dokonce odívání se do tibetské vlajky věnované na začátku 20. století této zemi dnešními britskými „kolonizátory“ patří k těm veselejším příhodám z jeho politického života. Ty smutnější mu jistě ‚letní‘ komentátoři rádi připomenou. Snad ani PL nemusí nosit sovy do Athén. Čekají nás možná věci mnohem horší,“ komentuje politolog.
Fotogalerie: - Svoboda Savčenkové
A co ztratí nebo získá poslanecká sněmovna odchodem Miroslava Kalouska?
„Někdo si myslí, že PS přijde o tzv. ‚kalouskování‘. Ale buďme bez obav, už dlouho má pan poslanec K. v PS spoustu svých snaživých, i když možná méně chytrých žáků. Naděje na to, že opozice se změní jeho odchodem v opozici konstruktivní, se nám zdá už dnes málo pravděpodobná,“ uvedl Zbořil.
Odpovědnost skoro žádná, tak zbývá dost času na klukoviny
Miroslav Kalousek na sebe upozornil i minulé úterý ve sněmovně, kdy jsme byli svědky originální scény. Zatímco nezařazený poslanec Lubomír Volný přednášel svůj projev, k řečnickému pultíku se připlížil Miroslav Kalousek a Volnému ukradl o pultík opřenou ceduli s nápisem „All Lives Matter.“ Poté, co Volný krádež odhalil a pro ceduli si doběhl, zopakoval Kalousek tento svůj kousek ještě dvakrát. Volný chtěl přečíst návrh, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
„Nejen Miroslav Kalousek, ale i ostatní jeho kolegyně a kolegové se někdy, jak to máme možnost vidět v přímých přenosech jednání PS, chovají jako malé děti. Času dost, odpovědnost skoro žádná, tak zbývá dost času na klukoviny a – abychom byli korektní – i na holčičkoviny. Pokud vím, účel to splnilo, o návrhu se nejednalo a MK byl, jak říká klasik, zase jednou vítěz,“ uvedl Zbořil.
„Bohumil Hrabal, z jehož textu Obsluhoval jsem anglického krále citujeme, tím uzavírá kapitoly své knihy, které většinou začínají slovy ‚Poslyšte, co se tenkrát stalo!‘ Ano, i v PS se dějí věci neuvěřitelné, ačkoliv by se komisařce Jourové mohlo zdát, že tentokrát jde o projev předsudečné nenávisti vůči lidem všech ras a barev pleti. Asi to ale jako udání na pana Kalouska k Evropskému parlamentu nepůjde,“ dodal.
Sněmovna schválila ve středu rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Stalo se tak díky hlasům poslanců ANO, ČSSD a KSČM, kteří Babišovu menšinovou vládu tolerují. V pořadí šlo o třetí navýšení letošního schodku kvůli dopadům epidemie koronaviru.
„ČR se zadlužuje, pravda v době, kdy úroky jsou pro náš stát výhodnější než jindy, ale jde o to, nač se ty finanční prostředky použijí. Zda na investice, a pokud ano, zda na cyklostezky nebo na stavbu jaderných elektráren a kdo o tom kolik a na co bude rozhodovat. Zda a která ministerstva z toho mají radost – MNO, MZV, MZd, MMR nebo MOP, si nemůžeme být příliš jistí. Schválený rozpočet má sílu zákona a teď jde o to, zda se i tento zákon bude nebo nebude dodržovat. Helikoptéry asi budou a tři sta volů a hřiven stříbra do Němec, jako za svatého Václava, asi také,“ podotýká Zbořil.
Výtek při projednávání zaznělo dost. „Tento návrh má minimální šanci dostat nás z krize, ale má obrovskou šanci nás dostat do dluhové pasti,“ prohlásil o vládní předloze předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Šéf opoziční ODS Petr Fiala poukázal na to, že schválením rozpočtové novely by obrazně vzrostlo zadlužení každého obyvatele ze 153 000 korun na 198 000 korun. „Jsou to peníze lidí a firem, které budou muset v budoucnu vydělat a splatit,“ varoval. Předseda SPD Tomio Okamura kritizoval kabinet za to, že podle něho odmítá škrtat nepotřebné výdaje.
„Proroctví Miroslava Kalouska se už několikrát ukázala jako podivná včetně nákladů na předvolební rozesílání varovných složenek všem potenciálním voličům. Také názor pana předsedy ODS je spíše hodný člověka, kterému se stýská po prvorepublikových kampeličkách. Termín ‚dluhová past‘ je samozřejmě použitelný, ale týká se nejen celé eurozóny, ale dnes už i celé EU. To, co některým zemím pomáhalo koupit si „demokracii na úvěr,“ má své limity a možná by se i opozice mohla zajímat o to, kdo dnes vládne a bude v nejbližších letech vládnout světu financí. A také co od takových garantů dluhů bude možné očekávat. Že se na této úrovni hraje s cinknutými kartami a dluhy se vymáhají i za cenu života, ví každý, kdo s ‚pokerem‘ teprve začíná,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
„Jarka Nohavicu znám prostřednictvím díla, za které si existenciálně ručí.“
Rozruch vyvolalo zamyšlení bývalého zastupitele za Žít Brno Matěje Hollana na sociální síti. Otázka, zda je možné oddělit osobu umělce od jeho díla, se klade už dlouho. Nyní do ní zabředl i Hollan. „Přemýšlím už dlouho, jak to napsat, abych udělal takový svůj malý kulturní coming out. Nedávno tady něco takového psal Marek Wollner skrz Kunderu, ale to není moje doména, tou je hudba. Nohavica. Ten člověk asi byl vždycky dost zmrd, jen se to všeobecně nevědělo. Každopádně teď je hroznej. Ta Putinova cena mě vlastně až tak moc nezajímá, on vždycky tu ruskou kulturu miloval a reálně ty mosty mezi národy překlenoval, ale to, jak stojí vedle Okamura v kontextu jeho textů z Divného století, nedává vůbec žádnej smysl. Možná je totálně zlomenej, protože chtěl začít nějak vysvětlovat svoje udávání a učinit pokání, ale nedostal na to prostor, nevím, nechcu to hodnotit, teď je to morální troska,“ uvedl. V závěru také konstatoval: „Nohavicova tvorba patří zejména v 80. a 90. letech k tomu nejlepšímu, co tu v oblasti písňové tvorby vzniklo, a chtěl jsem jenom říct, že to člověk může pořád zbožňovat a vracet se k tomu, a přitom si o autorovi myslet, že se v lepším případě pomátl, v horším se stal prostě jen hajzlem.“
„Milana Kunderu a Jarka Nohavicu znám prostřednictví jejich díla, za které si existenciálně ručí. O panu Hollanovi nevím nic. Jen to, že má pozoruhodný způsob vyjadřování vč. té kombinace pražského argotu a výpůjček z nějakého podivného moravského podnářečí. Ten se mi zdá ‚hroznej‘ a pan Hollan ‚zlomenej‘. Takže jsem rád, že s ním nemusím sdílet ani jeho rozsudky, které vynáší nad Kunderou nebo Nohavicou,“ komentuje Zbořil.
Moderátor Luboš Xaver Veselý předstoupil před diváky se svým pravidelným pořadem Xaver Live. Reagoval také na jeden dotaz, který se týkal vyjádření Hollana. „Nevím, co máte přesně na mysli. Jestli máte na mysli ten status na facebooku, tak ten jsem viděl. Pan Hollan je nějaký brněnský politik, nevím, jestli aktuální, nebo bývalý, mladý člověk. A mě to vůbec nepřekvapilo. Tak zaprvé tam píše některé věci, které jsou nepravdivé. Na to jsme zvyklí, že to je taková umělecká licence – protože se nemá říkat, asi, když někdo lže. On tam říká třeba, že pan Nohavica si byl pro Putinovu cenu. To je lež jako věž. On z rukou prezidenta Putina si převzal Puškinovu cenu, což je sakra rozdíl. Ale přečetl jsem si to a před závorku jenom pro jistotu předesílám, že jsem k panu Nohavicovi nekritický a uznávám ho jako málokoho. A nikdo na tom nemůže nic změnit, byť na to může každý mít názor. Nohavica je jeden z největších žijících Čechů, to budu tvrdit do roztrhání těla,“ poznamenal Veselý.
„Snad jen to, že Jarek Nohavica není jen Čech, ale Moravan, nebo ještě lépe Ostravák, který vydrží i vulgarity pana Hollana. To, že si samosoudce Hollan plete Puškina s Putinem, ačkoliv mají oba nejasnou etnicitu, ale mluví rusky, asi nikoho nepřekvapí. Pan Luboš X. Veselý se mi zdá zajímavější a slušnější. A nepatří mezi ty, kteří si z nactiutrhání udělali životní program,“ říká politolog.
Vše jako by se odehrávalo podle geopolitických vzorců ze začátku 20. století
Začíná německé předsednictví Evropské unie a jeho hlavním cílem je, aby unie ze současné krize vyšla jednotná a silnější.
„Moje očekávání nejsou tak důležitá jako očekávání některých politiků na nejvyšší úrovni v ČR, EU a ve světě. Samotný výkon předsednictví je jen ornamentální záležitostí. Ale protože v poslední době se mění rétorika významných německých politiků – kancléřky, MZV a MV, spolkového prezidenta a autorit některých politických stran, lze tomu přece jen věnovat pozornost. Typické bylo interview na ČT v OVM s českým představitelem u EU, které už nebylo ani komentářem, ale zadáváním úkolů. Chtělo by se proto říct, že se tomu nemusíme příliš věnovat, již je rozhodnuto,“ uvedl Zbořil.
„A tak nám zbývá věnovat se vztahům SRN (někdy zprostředkovávanými EU) ke Spojeným státům, Ruské federaci a ČLR. Vše jako by se odehrávalo podle geopolitických vzorců ze začátku 20. století. Někdy i z doby starší. Jde nejenom o konfrontaci politicko-ekonomickou, vojensko-politickou a kulturně-civilizační v rozměrech dosud nebývalých. A nejde jen o vztahy na ‚Velké šachovnici‘, jak o ní mluvil nebohý Zbigniew Brzezinski, ale o prostor nadpozemský, kosmický. Že tomu slouží temné struktury moci všech těchto tří mocností, nemusíme pochybovat, stejně jako že to může mít fatální důsledky.
Německé předsednictví EU, když to dobře dopadne, bude jen malou částí tohoto pohybu země ve vesmíru, ale možná bude příležitostí najít malý kamínek v mozaice dění tak, jako nám to umožnila corona-krize nebo kulturní revoluce zatím probíhající jen ve Spojených státech a v části Evropy,“ dodal.
Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější.
„Samozřejmě, dojde na naléhavost těch, kteří si nikoli přirozenou, ale organizovanou migraci udělali jedním z principů své zahraniční politiky. Jejím světlonošem byla Angela Merkelová, a tak bude SRN dělat vše, aby v rámci svého předsednictví ‚její‘ rozhodnutí legitimizovala i legalizovala. Zda se za slovy soudržnost (kohese) a solidarita neskrývá jen tradiční germanizační plán ‚osídlování‘ nebo hledání ‚životního prostoru‘, jistě brzy uvidíme. Rozhodně ale symbolický tlak a útok na V4 už byl dávno zahájen a probíhá na několika úrovních,“ uvedl Zbořil.
Německo chce také přispět k ekonomické obnově EU po koronaviru, budeme tedy zřejmě svědky masivních přerozdělovacích programů.
„V podstatě by mělo jít jen o administrativní rozhodnutí na úrovni aparátu EK, ale protože jsme během coronavirové krize zapomněli na nedávné finanční a rozpočtové problémy Řecka, Itálie a dalších jižních zemí, můžeme počítat s tím, že za ‚povinnou solidaritou‘ se mohou skrývat snahy finančního sektoru světové ekonomiky (záměrně neříkáme evropské ekonomiky) o jeho transformaci. Že bude pravděpodobně dosud nebývalého rozsahu, se jen domníváme, ale je to velmi pravděpodobné,“ uvedl Zbořil.
Ruská tajná služba FSB zadržela poradce šéfa agentury Roskosmos Ivana Safronova. Je podezřelý, že v Praze předával citlivé informace o ruských operacích v Africe a na Blízkém východě. Pokud bude soudem uznán vinným, hrozí mu za toto počínání až 20 let vězení. Informovala o tom ČTK. Podle zbrojního analytika Jaroslava Štefce tento krok vrhá nové světlo na kauzu ricin, protože to naznačuje, že dva pracovníci ruské ambasády v Praze mohli být vyhoštěni, protože Safronova odhalili.
„Těch dvacet let, které Ivanu Safronovovi v Moskvě hrozí, se zdá být skoro milosrdným trestem. Navíc o něm ještě není rozhodnuto. V Praze by dostal podobný trest za vraždu a ve Spojených státech byl už shledán vinným ruský hacker Nikulin, kterému hrozí let třicet. Oni ti páni z tajných a vyzvídajících služeb žijí ve zvláštním světě, který je ostatním smrtelníkům nesrozumitelný. Podle toho, co víme z evropských médií o situaci ve službách na východě Evropy, mohl pan Safronov dostat také novičok nebo ricin. Takže, kdo jim až na několik českých pánů Kundrů, Spurných, Fendrychů vidí do karet? Možná že o takové akci neví ani sám V. V. Putin,“ uvedl Zbořil.
„Ale ať již byla jakkoli diletantsky organizovaná a veřejnosti neméně uboze prezentovaná, žádní tajní neodolají, aby se ji nepokusili nějak ve svůj prospěch využít. Doporučuji americký film Spy game s Robertem Redfordem. To je scénář použitelný, samozřejmě v infantilním provedení, i pro Prahu. A Moskva se ráda přidá,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
