Jsme kolonie! Zbořil jasně o základně USA u nás. A ví, jak dopadne Křeček

20. 1. 2020 9:09

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Tato argumentace vypadá, že jde asi zase především a zejména o Andreje Babiše.“ Politolog Zdeněk Zbořil reaguje v dnešním Rozjezdu na smršť komentářů, které přinesl návrh prezidenta jmenovat ombudsmanem Stanislava Křečka. „Kritici páně Křečkova případného jmenování mu vyčítají jeho věk (nar. 1938), ale je možné to považovat i za přednost. Asi nebude nadbytečně aktivní a možná se ukáže, že pro funkci ombudsmana je lepší být starší a zkušený než mladý a alternativní,“ podotýká. Věnuje se také ukončení vysílání pořadu Týden s prezidentem nebo víkendovému kongresu ODS: „Trochu to připomíná akci Mladí vedou Brno.“

Jsme kolonie! Zbořil jasně o základně USA u nás. A ví, jak dopadne Křeček
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil
reklama

Poté, co bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková přišla o možnost stát se novou ombudsmankou, navrhnul prezident Miloš Zeman na funkci veřejného ochránce práv bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. 

Anketa

Sirotky z Řecka nepřijmeme, protože jsou to prý Afghánci ve věku 16 až 18 let. Schvalujete rozhodnutí o NEPŘIJETÍ?

98%
hlasovalo: 21036 lidí

„Vzhledem k dosavadnímu působení pana Křečka v tomto úřadě, který má tak obtížně poznatelný předmět činnosti, a s ohledem na jeho zkušenosti, byť rozdílné povahy, z doby výkonu jeho poslaneckých funkcí a působení jako zástupce paní Anny Šabatové, je to víceméně logické,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Situace po zájmu ÚSTRu o oprávnění k výkonu této funkce paní prof. Válkovou, je to rychlé řešení, ale není asi předmětem takového zájmu jako vedení úřadu nadaného větší politickou nebo ekonomickou mocí. Nemusíme souhlasit s Václavem Klausem, že je to instituce téměř bezvýznamná, a spíše symbolická než funkční, ale přece je to jen práce, kterou v době Václava Havla obstarával jeden odbor Kanceláře prezidenta republiky,“ dodal.

V dopise předsedovi dolní komory Radkovi Vondráčkovi prezident napsal: „I při vědomí toho, že v loňském roce nebyl podvakrát zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, jsem pevně přesvědčen, že tento kandidát má ty nejlepší předpoklady pro výkon funkce veřejného ochránce práv. S chodem úřadu veřejného ochránce práv a s náplní jeho činnosti je podrobně seznámen, jelikož v letech 2013 až 2019 úspěšně působil jako zástupce veřejné ochránkyně práv,“ napsal Zeman. Prezident soudí, že dlouholeté profesní zaměření Křečka je nejlepším předpokladem pro výkon funkce ombudsmana, kterou je schopen zastávat ve prospěch lidí, kteří ochranu před případným pochybením veřejné správy potřebují. Zároveň by se podle Zemana v případě zvolení vhodně doplňoval s nedávnou zvolenou zástupkyní ombudsmanky Monikou Šimůnkovou.

„Stanislav Křeček ve své dosavadní funkci zástupce paní Šabatové vystupoval často na veřejnosti a nevyhýbal se ani kritizovat svou představenou. Vždy tak činil kultivovaně a bez v české politice a na veřejnosti obvyklé útočnosti. Vždy bylo jasné, že mu jde o konkrétní věc a nikoliv o osobní zájem. Byl zvolen několikrát do různých funkcí a musel prokázat svou volitelnost i před veřejností. Byl před rokem 1989 ilegálním skautem, jak uvádí ve svém CV, ale není tam rok jeho absolutoria Právnické fakulty UK. Nevíme proto, zda se bude někdo usilovně starat o nalezení jeho diplomové práce, nebo se dokonce bude pokoušet hledat nějaký stín v textu sepsaném před půl stoletím. Je to dnes běžné, zejména, když je někdo neoblíbený u ‚kádrováckých‘ médií,“ podotýká Zbořil.

„Kritici páně Křečkova případného jmenování mu vyčítají jeho věk (nar. 1938), ale je možné to považovat i za přednost. Asi nebude nadbytečně aktivní a možná se ukáže, že pro funkci ombudsmana je lepší být starší a zkušený než mladý a alternativní,“ dodal.

Spory neprezentovali na veřejnosti s obvyklou agresivitou

Možnou kandidaturu jedenaosmdesátiletého Stanislava Křečka na ombudsmana nepovažuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za šťastnou. Další dva kandidáty, tedy vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse, má oba za stejně vhodné adepty, napsala ČTK.

„Vypadá to, že pan dr. Křeček a paní Šabatová si zejména v poslední době ne ve všem rozuměli (např. když došlo na problém multikulturní budoucnosti české společnosti), ale své názory na některé problémy, které je rozdělovaly, neprezentovali na veřejnosti s u nás doma obvyklou agresivitou. Dokonce i výrok paní Šabatové o tom, že navržení pana Křečka prezidentem Zemanem je nešťastné, nemůžeme považovat za vyhlášení války, ale jen za názor paní odcházející ombudsmanky a sdělení, že si myslí, že by to někdo mohl dělat lépe.
Paní Šabatová rozhodně vykonávala svou funkci s nejlepším vědomím a svědomím, a to, že některým její vystoupením se dostávalo větší pozornosti (akce v moravské Kuřimi nebo bouře okolo hidžábu a posuzovaní chování ředitelky ZŠ v Praze) nebylo nic odsouzeníhodného, byť posuzovaného kriticky,“ komentuje politolog.

Jak píše server DeníkN.cz, Šabatová a Křeček se lišili také ve veřejné komunikaci. Šabatová například zrušila svůj účet na Facebooku a odmítala komentovat například politiku. Křeček byl jiný a za své statusy a komentáře čelil mnohokrát kritice. Například i kvůli tomu, že sdílel dezinformace. Mimo jiné použil hoax s přejmenováním vánočních trhů v evropských městech kvůli muslimům. A jak konstatuje server, sdílel také stereotypy o Romech či v souvislosti s migrační krizí používal termíny jako stěhování národů či invaze. Podobné výtky zněly i v jednom komentáři na aktualne.cz. „Křeček sdílí hoaxy, staví se nad Romy, které hází sakumprásk do jednoho pytle, uprchlíky vnímá jako ‚invazi‘, zastává se obviněného Babiše.“

„Tato argumentace vypadá, že jde asi zase především a zejména o Andreje Babiše. Já jsem sice nezaznamenal, že by pan Křeček lhal nebo nemluvil pravdu (odpusťme si tu dobovou účelovou terminologii), ale možná se mýlím. Tvrdit, že se někdo staví nad Romy, je dost odvážná, ale i bohaprázdná rétorická figura a nemusíme jí věnovat pozornost. Je to, jako kdyby někdo byl obviněn, že se staví nad Křečka. Stěhování národů a invaze také nejsou nadávky, za které je ti rádi nadávající chtějí považovat, ale pojmenování historických událostí a jevů, kterému se nevyhýbají mnozí autoři, kteří je považují za metafory se známým historickým a nikoli jen negativně vnímaným kontextem,“ uvedl politolog.

Škodolibé upozornění na věk pana Křečka je agresivnější útok než jeho „stavění se nad Romy“

Právník a publicista Petr Kolman naopak vítá návrh prezidenta. Velmi jej prý jako právního pedagoga, ale hlavně jako člověka mrzí názory, že se Křeček na funkci nehodí, jelikož mu letos bude již 82 let. „Obrovským lidským zklamáním pro mne je, že tato argumentace zaznívá i z řad ‚progresivní nové levice‘. Paradoxně ti, kteří dnes tolik bojují proti nejrůznějším formám diskriminace, najednou hrají diskriminační věkovou kartu. Klasický ageismus v praxi. Smutné,“ píše Kolman. Má proto prý pocit, že někteří „lidskoprávníci“ by osmdesátníky viděli nejradši v LDN či v domácím hospici. „Někdo s oblibou říká, že senior má být subjektem, nikoliv objektem, ale když se někdo postaví času a i ve vyšším věku se snaží být užitečný, zapojit se do veřejného dění, je dehonestován kvůli svému věku,“ všímá si.

„Podle mého názoru je škodolibé upozornění na věk pana Křečka agresivnější útok než jeho ‚stavění se nad Romy‘. Trochu to připomíná hesla čínské kulturní revoluce,“ komentuje Zbořil.

„Samozřejmě, že je člověk jinak pracovitý, výkonný a zkušený v různém věku, ale funkce ombudsmana je, podle mého názoru, právě tou, ve které je vyšší věk předností. Když si někdo myslí jako mladší, dokonce vzděláním lékaři, z Jesenice nebo Brna, nebo dokonce starosta z pražské periférie, kdo by měl být subjektem nebo objektem (to je vlastně jedno), tak si můžeme jen přát, aby je nikdo nebral vážně. A pokud ano, aby se nedočkal, jak upozorňuje pan Kolman, aby je někdo nehnal k odpovědnosti kvůli v některých západních zemích tak populárnímu ageismu. Dokonce i v českých médiích se o tom publikují až neuvěřitelné příběhy a víme, že ve Spojených státech padají drakonické tresty,“ dodal.

A jestli má Stanislav Křeček šanci stát se ombudsmanem? „Nechci šířit poplašnou zprávu, ale předpokládám, že se nebude ani tolik jednat o pana Křečka a jeho aktivistické nepřátele, ale o příležitost diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny o tom, které politické strany jsou spravedlivější a kterým jde o veřejnou ochranu práv. Ve skutečnosti o ni půjde až v poslední řadě, protože si mnozí naši zákonodárci myslí, že by tato ochrana měla být spíš neveřejná. Takže předpokládám dvě možná a odlišná divadelní představení. Buď nekonečnou planou diskusi, nebo rychlé hlasování během snížené pozornosti Poslanecké sněmovny,“ podotýká Zbořil.

„Myslím si, že se trochu vyčerpal zejména pan Soukup…“

Pořad Týden s prezidentem končí. Šéfovi televize Jaromíru Soukupovi poslal mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček dopis, v němž spolupráci ukončuje. Text dokumentu zveřejnila prezidentská kancelář na svých webových stránkách. Ovčáček přeje Soukupovi hodně spokojenosti do nového roku a konstatuje, že pořad už vyčerpal svůj potenciál.

„Myslím si, že se trochu vyčerpal zejména pan Soukup. Pokud si myslel, že může vydržet jako Larry King Live dvacet pět let ve stejném formátu, pak to neodhadl správně. TV Barrandov není CNN, a i když příprava jeho kritických pořadů, vč. vedení rozhovoru s Milošem Zemanem, byla intenzivní, někdy dokonce vynikající, přece jen v poslední době, už asi od Vánoc, bylo vidět, že si pan prezident a pan Soukup přestávají rozumět,“ reagoval Zbořil.

„Dnes se hledají nejrůznější důvody ukončení těchto rozhovorů, ale podle mého názoru nejde opravdu o nic jiného než o to, že si obě strany uvědomily, že už toho bylo dost. V době, kdy se ze všech stran valily útoky proti prezidentovi a oznamovalo se skoro každý den, jak je nemocný a kdy zemře, hrál ve prospěch TV Barrandov svou roli i fakt, že prezident byl prezentován jako těšící se dobrému zdraví a s intelektuální kapacitou, která je mnohým sebevědomým českým politikům cizí. Dnes skoro všichni vědí, dokonce i v ČT, že tomu tak je, a předpokládám, že na Hradě opravdu hledají jiný, do jisté míry i pohodlnější formát,“ dodal.

A jestli může být za ukončením vysílání pořadu i jiný důvod? „Jiný, než jsem uvedl, mne nenapadá. Každý medius ví, že čeho je moc, toho je příliš. Moloch TV programů je ale neúprosný. Ten musí každý den vyrábět něco, co jakkoli zaujme konzumenty, i kdyby to měly být bezradné rozhovory psychiatra s jeho pacienty,“ uvedl Zbořil.

„Děkuji vám za slova podpory, spoustu komentářů a doplňujících dotazů. Mrzí mě, že po třech letech, kdy jsem dával Miloši Zemanovi prostor k prezentaci jeho názorů a myšlenek, se rozhodl naši spolupráci ukončit. Jeho rozhodnutí ale plně respektuji a jako ředitel televize se podle něj zařídím. Něco končí. Něco nového zase začne... V rámci programového schématu se nám tak alespoň otevírá možnost pro nové pořady, jimiž bychom rádi oslovili mladší diváky, kteří jsou pro nás prioritou,“ poznamenal k rozhodnutí hlavy státu Soukup na sociální síti.

„To si nedovolím předpovídat. Jeho rozhodnutí je odvážné, ale jde o to, čím ty mladé chce zaujmout. Asi nebude stačit změnit programové schéma z Barrandova na Óčko, zejména, když ti mladí konzumují TV programy za jízdy. A také mají jiné zájmy. Vidíme to na Milionu chvilek, kde se objevují lidé spíše středního a staršího věku, žádná roztomilá kůzlata. Nemusí ale propadat beznaději, přece víme, že TV byznys není otázkou jednoho popovídání si třeba i s prezidentem,“ komentuje politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Kongres ODS. Kurz antibabiš je potvrzen

Celkem 470 hlasů z 505 platných dostal Petr Fiala. Jako jediný kandidát tak byl o víkendu opět zvolen předsedou ODS. V bezprostřední reakci vyjádřil naději, že až se za dva roky bude předseda volit opět, bude už strana ve vládě. Profesor Petr Fiala ve svém kandidátském projevu mluvil o tom, že ODS musí porazit současnou Babišovu vládu, a pustil se rovněž do „klaunů z Facebooku“ a také do „pseudopravice“, která ohrožuje naší západní orientaci. „Příští volební kongres už bude ODS pořádat jako silná vládní strana,“ řekl Fiala delegátům s tím, že se jedná o slib.

„Slabý ten, kdo ztratil v sebe víru, a malý ten, kdo má jen malý cíl, bychom měli znát už ze škol nejnižšího stupně. Nevím, zda si je pamatují všichni členové ODS, ale Petr Fiala určitě. Teď jen aby strana rostla a sílila. Zatím to vypadalo, že už je definitivně rozdělena na Brno a Prahu a že kromě Petra Fialy tak optimistická slova nikdo nepronášel. Pokud ano, velký úspěch neměl,“ uvedl Zbořil.

„Jinak ale stručně řečeno, kurz antibabiš je potvrzen a při jeho udržování zřejmě budou i kolaterální oběti. Zda je jednou z nich Alexandra Udženija nebo na samotný konec odložená Miroslava Němcová, těžko říct. Bylo jim dopřáno relativně méně pozornosti než lidem okolo Řeporyjí, ale těch 65 hlasů pro Pavla Novotného je podobný symbol jako kim-ir-senovská volba Patra Fialy,“ dodal.

Babišova vláda podle něj „zpronevěřila období růstu“. Je namístě hovořit o této činnosti premiéra Babiše v termínu trestního práva. Je to podle Fialy tak tristní, že si „určité pomalosti“ všiml i prezident Zeman, jinak hlavní ochránce současných pořádků. Konkrétně si Fiala vzal na paškál vládní investiční plán. „Ani ten Harry Potter, ve kterého by se pan premiér rád proměnil, by si s tímhle plánem nevěděl rady. Možná leda jiná literární postava, a to baron Prášil.“ Když poslouchá Andreje Babiše a jeho vize, slyší Petr Fiala „husákovštinu“. Ne ve smyslu česko-slovenského jazyka, ale ve smyslu toho, že se v zemi nic nedělá, ale v projevech slyšíme, „kolko nových věcí vláda staví“.

„Předseda ODS se propracovává k velmi barvitým obrazům budoucnosti. Zaujal mne nápad trestat Andreje Babiše, možná i celou koaliční vládu, za výkon jejích Ústavou garantovaných pravomocí. Trochu to připomíná akci „Mladí vedou Brno“ (1949), která nedopadla dobře ani pro její iniciátory, ani pro ty zúčastněné. Pamětníci prokurátora Urválka by na to mohli zavzpomínat. Trochu demagogie se politikům někdy toleruje. Jako např. ty 3,5 km dálnic za rok, o kterých víme od opozičních poslanců. Možná i ta „husákovština“ někoho zaujme, zejména ty, kteří ještě pamatují na „odéesštinu“. Navíc, vysmívat se česko-slovenštině Andreje Babiše se může zdát líbivé na sjezdu ODS, ale nikoliv těm, které chce předseda této strany považovat za své potenciální voliče,“ říká Zbořil. 

Největší rozruch však na sociálních sítích způsobila nominace Pavla Novotného a jeho kongresový projev plný vulgarit. „Novotný sem přišel z díry, předsedá organizaci o šesti lidech. A přitom všichni víte, kdo to je. Kdo jste vy?“ ptal se delegátů. Prozradil, že přemýšlí o svých nedostatcích. A je ochoten ve prospěch strany, kterou miluje, i upozadit svou osobitost, i když by to nepovažoval za dobrý nápad. „Jak je, sakra, možný, že se pořád mluví o Řeporyjích a o Novotným, a nemluví se o vás? Sorry, že vám to říkám,“ řádil. „Podívejte se, kurva, jakou ‚práci‘ dělá Babiš. Ale dokáže to prodat,“ pokračoval rozčílený Novotný s tím, že Babiš prodává lži a „lejna“. „Lidé za Babišem rozumějí médiím, zatímco ODS není vidět a straníci jen nadávají předsedovi nebo Novotnému,“ pokračoval a dodal: „My prostě musíme porazit Andreje Babiše. Možná se slušností, ale s drajvem. Končí sranda. My, nebo Babiš!“

„Dokonce ani ČT to nekomentovala, tak mi dovolte o tom také nemluvit. Slovník pana starosty je, řekněme, ilustrativní, až někoho občas začíná napadat, že jde o nějakou agenturu řízenou z Východu,“ podotýká Zbořil. 

Přichází do úřadu vláda, která bude více pečovat o finance RF?

Ruský prezident Vladimir Putin si už buduje novou mocenskou pozici na dobu, až mu skončí prezidentský mandát. Podal návrh na ústavní změny, které vedly k demisi současné vlády premiéra Dmitrije Medveděva. Pro členy vlády to bylo podle ruské redakce BBC „naprosté překvapení“. Ruští politologové se shodují, že Putin svým jednáním rozbíhá novou mocenskou hru na dobu, kdy skončí jako hlava státu. „Předávání moci začalo,“ psal deník Vedomosti, jak informuje server Echo24.cz.

„S ‚rychlým polním soudem‘ bych se neukvapoval. Ruská redakce BBC to má těžké, musí se především stýkat s odpůrci současného režimu a pak nemá čas pořádně se seznámit s tím, oč se vlastně ve vládě jedná. Řekněme, pro stručnost, že jde o politicko-správní reformu a že nejsme schopni dohlédnout, co to pro 22 republik a asi 63 dalších správních jednotek Ruské federace znamená. Zda reforma, prezentovaná u nás jako ‚Ukaz‘ Putina ‚samoděržavce‘, má pro ně nějaký význam. Nám se zdá, že přichází do úřadu vláda, která bude více pečovat o finance RF, ale předbíhat událostem moc nemusíme,“ komentuje politolog.

Téma umístění americké základny v Česku otevřel v Otázkách Václava Moravce europoslanec Alexander Vondra. Upozornil, že podle průzkumů 60 procent lidí oceňuje naše členství v NATO. „Klíčem k NATO je americká přítomnost v Evropě,“ vysvětlil Vondra. Proto by měla podle něj u nás stát americká základna. Vhodným regionem by mohl Moravskoslezský kraj. „Region bude mít velké problémy s restrukturalizací a dekarbonizací. Green Deal (Zelená dohoda, příklon EU k obnovitelným zdrojům – pozn. red.) bude velký útok na peněženky lidí,“ tvrdí europoslanec. „Přinese to zavírání různých závodů, propouštění lidí, už to vidíme, klesla cena uhlí.“

„Pan Vondra má pravdu, když tvrdí, že klíčem je americká přítomnost v Evropě. To ale neznamená, že si tu budeme hrát jen na vojáky. Už teď jsme ‚kolonizováni‘ a jen nevíme, kde je naše metropole. Možná ani není jen jedna, jak si pan europoslanec myslí, ale možná jsou dvě, tři, nebo dokonce čtyři. Nevím, zda je třeba strašit na Ostravsku materiální bídou. Něco podobného může nastat kdekoliv v republice a nemusí jít jen o uhlí. Víme přece už dávno, že cyklické krize jsou permanentním znakem kapitalismu, a není třeba si vyhledávat, kdo to už dávno řekl nebo napsal,“ uzavírá Rozjezd Zdeněk Zbořil.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prymula byl symbol, teď už Babiš jen minimalizuje škody. Krizové řízení ale dnes moc nepředvedl, kroutí hlavou politolog

20:29 Prymula byl symbol, teď už Babiš jen minimalizuje škody. Krizové řízení ale dnes moc nepředvedl, kroutí hlavou politolog

ROZHOVOR „Teď to z výroků premiéra vypadá, že výměna se uskuteční příští týden, ale já si tím na sto…